Black wings✔️

-31-

Alex McQueen

Vidět ji žárlit na nějakou holku, která jí nesahala ani po paty mě docela pobavilo. Viděl jsem ji, jak nás sleduje, no překvapilo mě, co té holce udělala a pak hrála, že neví, o čem mluvím. Byla děsně roztomilá, když žárlila, ale pak mi někde zmizela. Procházel jsem davy tančících studentů, hledal jsem její hlas, ale nikde jsem ji neslyšel. ,,Koho hledáš?" Uslyšel jsem Davea. ,,Koho asi, tebe ne." Odsekl jsem nervózně. ,,Noemi jsem viděl s nějakým klukem, ale nevypadala nadšeně, že ho vidí." Odpověděl pobaveně. S klukem? To by mě zajímalo, s jakým. ,,Kde jsou?" Zeptal jsem se. Mykl rameny, tak jsem ho jen obešel a hledal dál. Neslyšel jsem ji kvůli tomu, jak tu všichni křičeli, nemohl jsem se soustředit na ten její nádherný hlas. Zamračil jsem se a vydal se k Angee, která se dobře bavila s Jeremym. Rychle jsem se k nim dostal a počkal, až skončí v jejich činnosti. Vypadalo to velice špatně, tak jsem si odkašlal. Odtáhli se od sebe a podívali se na mě. ,,Co potřebuješ?" Zeptali se mě. ,,Noe někam šla, prý s nějakým klukem, nevíte kde?" Zeptal jsem se. Angee se trochu zamračila. ,,Nevíš, jak vypadal?" Zvedla obočí. ,,Nevím, proč?" Zabručel jsem. Mykla rameny. Nechal jsem je tak a vydal se ještě jednou prohlédnout celou tělocvičnu. Pár holek ke mně přišlo, jestli bych si nezatančil, ale já je jen slušně odmítl a hledal. Vydal jsem se z tělocvičny na chodbu a zaposlouchal se, jestli ji neuslyším. Povedlo se. ,,Ne. Rozešla jsem se s tebou, tak proč mě nenecháš?" Zakňučela. ,,Dej mi šanci. Změnil jsem se." Řekl nějaký kluk. Uvědomil jsem si, že mi na jedné párty řekla o jejím bývalém, ale taky řekla, že se odstěhoval, tak co sakra dělá tady? Nedovolím mu, aby ji získal zpátky, proto jsem se rychle rozeběhl směrem, odkud se ty hlasy ozývaly. Nelíbila se mi představa, že je tam sama se svým bývalým. ,,Už tě nemiluji chápeš? Proč mi vlastně kazíš den tím, že ses tu ukázal?" Bolel mě její zoufalý hlas, byl jsem kousek od nich, tak jsem se zastavil a po chvíli se vydal za nimi. ,,Noe, tady jsi, bál jsem se o tebe." Řekl jsem první věc, co mě napadla. Oba se na mě podívali. Prohlédl jsem si toho kluka a zamračil jsem se na něj. Černé vlasy, hnědé oči, o trochu menší než já a taky nebyl nijak zvlášť svalnatý. Takový průměr. ,,Právě tu něco řešíme, tak zmiz." Zavrčel na mě. ,,Myslím, že ona ale nechce." Odsekl jsem mu stejně, jako on mě. ,,Co ty můžeš o ní vědět." Žduchl do mě. ,,Víc než ty, kreténe." Oplatil jsem mu to. ,,Přestaňte." Ozvala se Noe. Neposlouchal jsem ji a věnoval se jemu. ,,Ooo, tak ty jsi ji stihl už ojet, že víš o ní víc než já?" Uchechtl se. ,,Olivere!" Vykřikla Noemi. ,,Vůbec jsi k ní neměl úctu, radši ses vyspal s nějakou courou, která je projetá jak tunel." Zavrčel jsem na něj. Naštvalo ho to, viděl jsem to v jeho obličeji. Zrudl zlostí. ,,Aspoň mi nějaká dala." Křikl. ,,Děvka se nepočítá." Odsekl jsem. Nějak jsem schytal pěstí do obličeje. ,,Proboha, Olivere, uklidni se." Řekla Noe a šla ke mně. Stoupla si mezi nás, ale čelem ke mně. ,,Alexi, nech to být." Řekla mi v hlavě. Podíval jsem se jí do očí. ,,Ne." Odsekl jsem a odstrčil ji na bok, abych mu vrátil to, co mi udělal. Začali jsme se prát, ale lépe jsem na tom byl já, byl jsem rychlejší než on. Takže jsem se dokázal včas vyhnout a praštit ho. Vedlo se mi dobře, i přes to, že se nás Noe snažila dát od sebe pryč. ,,Alexi!" Zakřičela mi v hlavě.
Zastavil jsem se a podíval se na ni. V očích měla slzy. Nevšiml jsem si Olivera, protože jsem šel za Noe, ale než mi došlo, co se děje, dostal jsem něčím přes hlavu. Bolelo to.

***

Když jsem se probudil, ležel jsem už na posteli u nás doma. Na hlavě mě něco studělo, tak jsem zvedl ruku a sáhl si na ni. Byl to studený obklad. Otevřel jsem pomalu oči a všiml si spící Noe vedle mě. Když jsem se pokusil posadit, moje hlava se ozvala jako bych měl kocovinu, bylo to příšerné. Uvědomil jsem si, že nemám tričko a tepláky.
,, Nehýbej se, bude tě bolet hlava." Zamumlala Noemi a otočila se na mě. Dopadl jsem zpátky na postel a zakňučel. ,,Co se stalo?" Zašeptal jsem směrem k ní. Posadila se a poposedla si ke mně.
,,Oliver věděl, že nemá proti tobě šanci a já to věděla taky." Povzdechla si. Přitulil jsem se k ní a hlavu si opatrně položil na její nohy. ,,Vzal hasičák." Řekla a pohladila mě po vlasech. ,,Jakto, že jsem to neslyšel sakra?" Zabručel jsem. ,,To mi taky není jasné." Pousmála se. Vzala mi obklad a odešla na chvíli do koupelny, aby mi ten obklad namočila. Po chvíli se vrátila zpátky, sedla si a já si opět hlavu položil na nohy, zatímco mi dala obklad na hlavu. ,,Co bylo pak?" Zvědavě jsem se zeptal. Než stačila něco říct, vběhla tady dvojčata s úsměvy na rtech a posadila se na postel. ,,Pak mu Noe dala takovou bombu do obličeje, že se nezvedl." Zazubil se Dave nadšeně. Podíval jsem se na ni. Spokojeně se usmívala, což mi stačilo na to, abych jim věřil.
,,Škoda, že jsme tam nebyli na to, jak jsi dostal nakládačku od takového debila." Zasmál se Jeremy a plácl si s bráchou. Debilové. Noe mě pohladila po vlasech, tak jsem to nechal plavat. ,,Hele dvojčátka, padejte z pokoje, no tak, ani jste nezaklepali." Vyhnala je Noe. ,,Ani tu nebydlí a rozkazuje, to rozkazování má po něm." Ukázal na mě Dave a oba se pak vydali pryč z pokoje. Byl jsem tak rád, že jsem ty dveře spravil. ,,Proč si mě prostě neposlechl." Řekla najednou. ,,Měl jsi mě poslechnout po prvním
příkazu, já bych si to vyřešila sama." Řekla opět. ,,Promiň, jenže já jsem to nemohl nechat tak." Omluvil jsem se.
Možná jsem se neměl plést do jejich věci, ale když ji neposlouchal, tak co jsem měl dělat. Nemohl jsem to prostě nechat být, vždyť šlo o Noemi.
,,Přinesu ti jídlo." Zvedla se a odešla.
Nevěděl jsem, jestli je na mě naštvaná, nešlo to poznat, nijak jsem ani po tom nepátral.
Zavřel jsem oči a snažil se přežít bolest hlavy, nemohl jsem uvěřit, že jsem se nechal znemožnit před Noemi takovým blbcem. Cítil jsem se děsně.
Nakonec jsem se rozhodl pokusit se postavit a dojít do koupelny. Celkem těžký. Musel jsem se opírat o zeď a držel jsem se za hlavu. Potřeboval jsem si opláchnout obličej, vlastně bych se nejraději osprchoval, ale tohle nebudu riskovat. Dobelhal jsem se k umyvadlu, o které se opřel, abych nespadl. Bylo mi blbě, točila se mi hlava. Nakonec jsem se posadil k záchodu a vyzvracel se. Takhle blbě mi nebylo ani po pořádné kocovině, ale tohle bude tou hlavou. ,,Alexi?" Ozvala se Noe. Chtěl jsem odpovědět, ale opět jsem se naklonil k míse.
,,Sakra." Řekla a přiběhla ke mně. Pohladila mě po zádech a já se pousmál. ,,To je horší než kocovina." Zamumlal jsem a hlavu si opřel o mísu.
Přemýšlel jsem nad včerejškem. Kdybych to nechal být, tak mi nic není, ale zase Noe by se chovala jinak, možná by s tím kreténem i odjela, kdyby jí přesvědčil. Nelíbila se mi ta představa.
,,Kde mám auto?" Zeptal jsem se. ,,V garáži." Odpověděla. ,,Kdo zpátky řídil, když já byl mimo a ty jsi měla alkohol?" Slyšel jsem, jak přešlápla z nohy na nohu. Což nevěstilo nic dobrého. Sakra, ona řídila moje auto pod vlivem.
Pomalu jsem na ni otočil hlavu. Trochu se pousmála. ,,Nic tomu mojemu krasavci není, že?" Zeptal jsem se a pokusil se o vtip. Pochopila mě a usmála se. ,,Ten tvůj krasavec je přednější než já? Tak to mě ranilo." Chytla se za srdce s dopadla na zadek, kousek ode mě. Zavřel jsem oči a usmál se. ,,Samozřejmě, že ne." Zašeptal jsem a pokusil se zvednout. Noe mi přišla na pomoc, tak mě dostala k umyvadlu, abych se umyl. ,,Budu v pokoji, když tak řekni." Usmála se a nechala mě tam, když viděla, že se mi nic nestane. Jen jsem kývl a pustil vodu. Zase tak neschopný nejsem, ale jsem rád, že se o mě stará. To se mi na ní líbí. Je prostě úžasná.
Umyl jsem si obličej, pusu si vypláchl a šel z koupelny zpátky k posteli, ale ve dveřích jsem se zasekl, když se převlékla.
Proč mi to dělá?
Ona mě snad trestá.
Ach jo.
Taková nádhera hned po ránu, tedy doufám, že je ráno.
,,Už je ti lépe, když jsi mě viděl?" Zeptala se pobaveně. Mlčel jsem a vydal se k posteli, na kterou jsem se rozplácl. ,,Je mi trochu lépe." Řekl jsem a popadl tu mou snídani, co mi přinesla.
Jen co jsem se napil, jako by mnou projela nová energie, bylo to úžasné, sice mě hlava pořád trochu bolela, ale už vše zvládnu sám. Noe mě sledovala se znechuceným pohledem a otřepala se.
,,Nechápu, jak to můžeš pít." Zabručela. ,,Dává mi to novou energii, o kterou jsem přišel včera." Odpověděl jsem a znovu se napil. ,,Co by se stalo, kdybych to vypila já." Zamrkala na mě. Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel, navíc, proč by to někdo takový zkoušel. ,,Nevím." Mykl jsem rameny.
Sedla si vedle mě na postel a chvíli se na mě jen dívala, nechápal jsem proč. Pak mi ale vzala snídani a trochu se napila. ,,Fuj." Řekla. Vrátila mi krev a běžela do koupelny si vypláchnout pusu.
Ten její pohled, když jí to nechutnalo byl k nezaplacení.
Musel jsem se začít smát, bylo to vtipné, sice mě bolela hlava, ale musel jsem se smát. ,,Fuj, fuj, fuj, jak to můžeš pít každé ráno!" Vyjekla. ,,Dávají mi to odmalička." Mykl jsem rameny pořád se smíchem. Posadila se vedle mě a zašklebila se. I přes to jsem si vybavil včerejší večer, jak na tu blondýnu žárlila, bylo to pěkné, líbilo se mi to. Žárlila na ni. ,,Nevíš, co se stalo s tou holkou, která záhadně přišla o šaty, když se mnou tancovala?" Zeptal jsme se jen tak. Střelila po mně pohledem. Pak ale začínala rudnout. Byla krásná. Zase na sobě měla mé tričko a svoje tepláky, ale i přes to byla ta nejkrásnější holka, kterou jsem kdy viděl. A že jich bylo hodně. Něco jsem k ní cítil, ale jaksi jsem nemohl přijít na to, co. V jednu chvíli bych ji jen tak objal a v druhé líbal. Bože její rty jsou úžasné.
Kousl jsem se do rtu, na což něco chtěla říct, ale do pokoje vtrhly dvě osoby. Moje máma a její táta. Oba se k nám rozeběhli. ,,Alexi, neříkal jsi, že vás napadli." Křikla káravě a dala mi pohlavek, který bolel, jako by mě někdo kopl. ,,Au, sakra." Zakňučel jsem jí do krku, když mě objala. ,,Noemi, všechno dobré, nic se nestalo?" Zeptal se jí vyděšeně Paul. ,,Jasně, děláš jako bych se o sebe neuměla postarat." Zasmála se. Oba dva se najednou postavili a prohlédli si nás káravými pohledy.
,,Vy jste v nebezpečí a jdete si na nějaký zbytečný ples?" Vyjekl máma. ,,On nebyl zbytečný, byl jsem rád, že jsem šel, bylo to super...teda až na konec." Zamyslel jsem se. Noe vedle mě si povzdechla a chytla se za hlavu. ,,Co se stalo?" Zeptal se Paul.
Noe se na něj podívala a pak na mě. ,,Byl tam Oliver, prostě mě chtěl zpátky, jenže mě neposlouchal a objevil se tam tenhle." Žduchla slabě do mě, ale s úsměvem. ,,Ti dva po sobě začali křičet, i když jsem jim říkala, ať se nechají, začali se prát...asi si dovedete představit, kdo měl navrch." Našpulila rty. Všichni se na mě podívali. Sklopil jsem hlavu. ,,Věděla jsem, že to špatně dopadne, tak jsem chtěla Alexe zastavit, no ale nevšimla jsem si Olivera." Povzdechla si, tak jsem se na ni podíval.
,,Dostal jsem hasičákem po hlavě, tak mě laskavě do ní nebouchej, mami." Podíval jsem se na ni. Najednou ke mně přišla a dala mi snad deset pus na čelo. Cítil jsem se trapně. ,,Mami." Zabručel jsem a ošil se. ,,Co tam ten debil dělal, jakto, že je ve městě?" Naštvaně řekl Paul. Asi ho taky neměl rád.