Erasmus // Marcus a Martinus

20.kapitola

Už jsou to dva měsíce, co jsem doma. Marcus mi stále volal, psal, prostě chtěl mě nějak zkontaktovat. Mobil jsem mu nebrala a na sms neodpovídala. Je konec.

"Emmo, včera mi volal Tinus, že Marcus je fakt na tom blbě" hodila učebnicema na stůl.
Jen jsem mykla rameny.
"Tobě to je fuk, tobě která je beztak zamilovaná stále do něho je to jedno? Kurňa Emmo vzpamatuj se, tomu klukovi na tobě záleží. Nenech si ho jen tak odejít." vyndala můj telefon z pod lavice a podala mi ho.
"Zavolej mu a to hned" vraždila mě pohledem.

Nechtěla jsem se s ní hádat a proto jsem ji vzala mobil z ruky a vytočila Macovo číslo.

"Nezvedá to" odložila jsem mobil. "No, tak teď sis to posrala na plný čáře" pohodila vlasama do strany a otočila se na Domču a Emily.

Ponořila jsem hlavu do dlaní a začala přemýšlet. Přitom jsem zavřela oči.

Erika má pravdu. Já ho miluji a zachovala jsem se k němu takto. Ten mi to už nikdy neodpustí. Musím to alespoň zkusit spravit. Ale jsem schopna se vzdát mé rodiny a přestěhovat se k někomu, koho miluju? To není teď důležité, než spravit náš vztah. Musím za ním.

Vzala jsem mobil do ruky a vyhledala nejlevnější letenky do Norska. Super, poletím už dneska večer.
"Eriko, poletíš se mnou do Norska? Musím spravit to, co jsem podělala" zeptala jsem se ji. Erika se usmála a přikývla.
Hned zavolala Tinusovi, aby nás vyzvedl na letišti, ale Macovi ani muk. Samozřejmě souhlasil a dneska večer nás tam bude čekat.

Na letišti
"Támhle je Tinus, jak já ho miluji" ukázala rukou na blonďáka a běžela k němu. Hned mu skočila kolem pasu a objala ho. Záviděla jsem jim. To jsem mohla mít taky, kdybych nebyla taková kráva.
"Ahoj Emmo, rád tě vidím" pozdravil mě Martinus. "Ahoj" oplatila mu pozdrav.
Erika s Tinusem si dali pusu a vyrazili k autu. Paul nám pomohl s věcmi do auta a pak nastoupil na místo řidiče.

*"Emmo, mám pro tebe takový návrh" začal Tinus a já se na něj otočila. Držel Eričinu ruku a hladil ji. *"Jakej?" sundala jsem si svoji čepici. *"Dneska máme narozeniny, to doufám víš ne. Tak mu tě chci dát jako dárek. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co mu koupit, ale nakonec, když se mi nadhodila taková příležitost, tak jsem si ji nemohl nechat ujít" vypadlo z něj. Dlouho jsem přemýšlela, ale nakonec jsem souhlasila. Mám pro oba dva dárek, tak mu ho u té příležitosti dám a omluvím se mu. 

Paul mě vyhodil u hotelu nedaleko dnešní oslavy. Mám prý přijít na devátou hodinu na ulici, kterou mi včas řeknou. Do té doby budu v hotelu nebo se ještě mrknu po městě. Dlouho jsem tu nebyla, tak si to tu alespoň znovu prohlédnu. Nikdy jsem neviděla kouzelnější město než je Mosjøen. K tomu ten dopadající sníh. Jako v pohádce. Možná bych si tu dokázala představit i bydlet. Vždycky mě lákala víc zima než léto.

Je za pět devět a já pomalu mířím do jisté uličky. Erika s Tinusem tam už stojí a čekají na mě. Martinusovi jsem popřála a jako dárek mu koupila novou značkovou mikinu o které tak básnil. Erika jemu koupila kopačky, ze kterých měl ještě větší radost. 

*"Emmo si připravená?" ujistil se. *"Ano jsem, jen trochu nervozní" narovnala se. 

*"Počkej tady, nikam nechoď, prostě tu stůj. Vidíš tamten autobus?" optal se. Přikývla jsem. *"Až odjede, bude za ním stát Mac s rozdílem, že o tobě nebude vědět. Potom vše je jen na vás." usmál se a v ruku v ruce s Erikou odešel do budovy. Nejspíš za Macem.

Nadechla jsem se a vydechla. To zvládnu.

Slíbila jsem jedné čtenářce pokračování, tak ho tu máš. Doufám, že se ti a ostatním bude líbit.
Vaše Kikule 🍍💕🍌