Erasmus // Marcus a Martinus

17.kapitola

Z pohledu Marcuse

Ráno jsem se probudil celej rozlámanej. Nojo, křeslo není to nejpohodlnější místo na spaní.

Promnul jsem si oči a odemkl mobil. Tolik nepřečtených zpráv od rodiny, kamarádů a fanoušků. Vím, že to ode mě není hezké jim neodepsat, ale neměl jsem na to náladu. Od displeje mobilu jsem se přemístil na moji vílu, která stále spí.

Po dvou hodinách strávených na pokoji jsem se rozhodl, že navštívím Eriku, která sídlila už na normálním pokoji.

*"Ahoj, tak už konečně domů?" zeptal jsem se Eriky, když si skládala do tašky věci. *"Ahojky, jojo, za chvilku pro mě přijede Martinus a pojedeme domů" zapla kabelu a otočila se směrem ke mně.

*"Tak co, pořád spí?" zeptala se. Pouze jsem sklonil hlavu a smutně přikývl.
*"Musíš tomu dát čas" řekla a obejmula mě.

Slyšeli jsme zaklepání. Do dveří vešla sestřička.

*"Věděla jsem, že vás tu najdu" oddychla si.
*"Stalo se něco s Emmou?" vykulil jsem oči.
*"Ano stalo." řekla a zhluboka se nadechla.
Erika i já jsme nedočkavě čekali, co z ní vypadne.
*"Emma se před chvilkou probudila"

Rozzářil se mi úsměv a s Erikou jsme běželi k ní do pokoje.
Emma žmourala unaveně očima po pokoji.
*"Nechám vás o samotě" šibalsky se usmála Er.

*"Promiň" promluvila tiše.
*"Za co?" nechápal jsem.
*"Že jsem ti neřekla o tý vadě. Nechtěla jsem ti dělat starosti." otočila hlavou na druhou stranu.
*"Ale teď už to vím, takže to vypusť hlavy. Můj názor na tebe se nezměnil a ani nezmění." pohladil jsem ji po vlasech.
*"A jaký na mě máš názor?" otočila se zpátky.

Je na čase jí to říct. Teď nebo nikdy.

*"Si člověk, který mě nenudí. S tebou utíká čas rychleji a miluju, když se na mě díváš s těmi svými kouzelnými kukadly. Ale je tu jedna věc, co ti chci říct" polkl jsem.
*"Emmo Klailová, já tě miluju a nikdy nepřestanu. Mám potřebu tě chránit, starat se o tebe a to hlavní. Nedokážu na tebe přestat myslet." vydechl jsem.

Emma mě tu celou dobu pozorovala a hltala každé slovo. Pak se usmála.
*"Nakloň se, u pusy máš čokoládu" přikázala mi.
Jakmile jsem se naklonil, Emma si mě přitáhla blíž a políbila mě. Potom se znovu usmála.
*"Miluji tě Marcusi Gunnarsene a chci být s tebou navždy" řekla a znovu mě políbila. Její rty byly měkké, teplé a chutnaly slaně.
Polibek jsem prohloubil a tak jsme se líbali, dokud nám nedošel kyslík.

Tak konečně je má. Miluji ji a nikdy nepřestanu.

Máme tu novou kapitolu. Omlouvám se, že je krátká, ale doufám, že i tak si ji užijete.

Vaše Kikule 🍍💕