Snažil jsem se rychlým krokem dostat co nejdřív domů, tam se zamknout ve svým pokoji a do večera nevylézt. To by ale nebylo tak lehký.
Joaquin stál před školou s batohem přes jedno rameno a koukal do mobilu. Černý vlasy mu u toho padaly do obličeje a trochu křenil nos, asi nad nějakou zprávou. Pozoroval jsem ho a při tom byl pořád v pohybu, což se mi moc nevyplatilo. Celou svou osobou jsem narazil do pouliční lampy a tak na sebe upoutal poměrně velkou pozornost vrstevníků.
Jedinej pár očí, kterej mě nesledoval a já snil o opaku byl právě jeho. Stále hypnotizival kus elektroniky v jeho rukou a chvíli na to se rozeběhl směrem od budovy.
Nasadil jsem si kapuci od mikiny a konečně odešel domů, jak jsem plánoval. Španěl neopouštěl mojí hlavu, což už nebyla žádná novinka vzhledem k tomu, že se tam nejspíš nastěhoval. Nevim, co mě na něm tolik přitahovalo - pokud nekoukám na vzhled. Byl věčně potichu, nikomu se jen tak neotvíral a nedával na povrch ani kapku emocí. Na škole jsem ho vždycky viděl bavit se jenom s jedním klukem - členem volejbalového družstva - Felixem Russelem.
Můj nejlepší kamarád Patrick hrál volejbal taky. Už nejednou mě napadlo se ho skrz Felixe na Joaquina zeptat, ale potom mi došlo, že je to ten nejvíc debilní nápad na světě.
Bylo to prostě v háji. Se Španělem bych nikdy nedokázal navázat konverzaci, protože by se mi rozklepaly kolena a začal bych koktat a mluvit nesmysly, ale zároveň jsem ho prostě nedokázal jen tak nechat chodit po týhle planetě aniž bych o něm něco věděl. Cokoliv.
Ležel jsem na posteli a koukal do stropu, což se mi zdálo jako nejlepší promarnění mýho času. Telefon mi oznamoval nově příchozí zprávy, který jsem ale úspěšně ignoroval. Zrovna jsem totiž počítal fleky na omítce v mým pokoji a tím se snažil vytěsnit Joaquina z každý buňky mýho těla.
Nakonec jsem to vzdal a vzal mobil do ruky. Trochu jsem doufal, že by to mohlo být něco okolo tmavovláska a připadal jsem si díky tomu fakt strašně zoufalej, jenže po otevření linku, který mi poslal Patrick, by jsem raději v nic takovýho nedoufal.
Pat
kámo, neni to ten z ájiny?Byl. Byl to ten z ájiny, kterej na videu ležel bezmocnej na zemi. Můj tep srdce vystřelil ke stropu a já musel zatnout obě ruce v pěst, abych nepraštil do stěny vedle mě. Klouby mi zbělaly a naběhly všechny žíly. Joaquina zmlátili. Joaquin se ani nesnažil bránit. Joaquin byl podle internetu v nemocnici.
ČTEŠ
n u m b
Cerita PendekOwen poprvé ve svém životě poznal lásku a také chladnokrevné odmítnutí, i když vlastně nikdy odmítnut nebyl. To se tak prostě někdy stává. Hlavně, když se zamilujete do Joaquina Navase ~ dopsáno 13.12.2018