IN CAPTURE OF ATTRACTION | j.jk

10

Je to...tu😂😂

Každou chvíly jsem čekala kdy se vrátí, ale on se nevrátil. Po celou tu dobu nepřišel, možná jsem tak trochu chtěla omluvu. No jak vidím jeho to ani trochu netrápí. Rozloučila jsem se s ostatníma a zamířila k autu. Otevřela jsem dveře od auta ale lekla se když je někdo znovu silně zabouchl zpátky. Otočila jsem se a musela se zamračit.

„Přišel si se mi snad omluvit?." Ušklebila jsem se.

Zamračil se, vypadal teď docela strašidelně.

„Nevím co se stalo, jestli máš problémy či něco ale prosím tě na mě si to nevybíjej." Dodala jsem.

„Mlč." Zavrčel.

Prohlédla jsem si ho, a podle červených očích zjistila že to znovu udělal. Teď nebyl při smyslech tak jako jindy. Zamračila jsem se chtěla nastoupit do auta ale zabranil mi v tom a chytl mě za loket.

„Co to stebou je?!." Zvýšila jsem hlas, naháněl mi takhle strach.

„Kdo je Max?!." Zavrčel, a já vykulila oči. Jak sakra ví o Maxovi?!.

„Jak..sakra od kut víš že-." Skočil mi do řeči.

„Ptal jsem se kdo je Max."

Teď mi naháněl strach ještě víc, od kut sakra zná Maxe. A pravě teď mi to taky trklo.

„Ty si se mi díval na Emaily?!." Tentokrát jsem vykřikla.

Stále ten zamračený pohled, zatnul pěst a jeho oči byli najednou tak černé.

„Odpověz mi."

„Ty jsi děláš už fakt srandu, četl jsi mé emaily a neřekl mi nic!." Vykřikla jsem znovu.

Ja jsem tak hloupá, používala jsem jeho počítač a musela se nechat přihlášená.

„Proč bych sakra měl." Ušklebil se.

„To nejsi ty...řikala jsem aby si s tím přestal. Plete ti to hlavu." Zamumlala jsem.

Usmál se a pohladil mě po vlasech, znechuceně jsem odvrátila zrak.

„To ty mi pleteš hlavu." Zašeptal mi do ucha, a já byla mimo.

„Nezajímá mě jaký vztah k němu máš, vymazeš ho ze svého života. S nikým jiným si nezačneš, protože bych byl nerad na tebe přísný či zlý, já tě chci." Zavrčel blízko mé tváře.

„Já si budu dělat co chci, a nepřeji si aby jsi víckrát chodil za mnou či na mě ráno čekal!." Vyhrkla jsem a zadržovala slzy. Nebyla to žádná náhoda, jak květiny, kává, či to milé chování. On moc dobře věděl co dělá a proč to dělá. Jsem tak hloupá husa!

Vytrhla jsem se mu ze sevřetí, a naštvaně si nasedla do auta a nastartovala auto. Nechala jsem ho tam stát zaskočeného a zároveň naštvaného.

Možná jsem v tu chvíly nebyla ochotná hrát jeho hru, možná jsem si nevěděla rady a strach mě přemohl a to byla chyba. Falešné náděje ze strachu, a já měla na svých rukou neviditelné provazy které mi dal on sám.

Ahojtee, přidávám dalši kratší čast a doufám že se bude líbit. Teď části budou docela ehm...jak bych to nazvala nebudou tam moc sladký řečičky a činy doufam že vám to nevadí😂🌹