„Můj bože, to byl tak hloupý nápad. Prý dvojité rande." Rozhodila jsem rukama a prohrábla si své vlasy.„Ale zlato, vysvětli mi proč by to měl být špatný nápad." Zamračila se Yura a já se musela posadit.
„Choval se jako kdyby...cítila jsem se jako kdybych ho celou dobu obtěžovala já." Zamumlala jsem a promnula si oči.
Yura, o všem věděla. Byla to moje jediná kamarádka, a ona sama si všimla že je něco špatně a jak se na mě dívá.
„Prostě tam půjdeš a ukážeš že ho nepotřebuješ a že není jediný." Mykla ramenami.
„Přijmul to proto, protože si myslí že couvneš, jakmile tě tam ale s ním uvidí to bude už jiná liga." Dodala se smíchem.
„Mám tak doopravdy jit?." Nadzvedla jsem obočí.
„Jasně kočko." Zasmála se.
Prohrábla jsem si své vlasy, možná má pravdu. Jemu nešlo o pořádný vztah, kdyby šlo tak by s tímhle nesouhlasil, myslí jsi že jsem jako ostatní a hned mu nalítnu. Nebudu hrát jeho hru.
Rozloučila jsem se s Yurou, vzala si kabelku, porozhlídla jsem se po místnosti kde zůstal jenom Daniel který něco dodělával na počítači.
„Měj se Danieli." Usmála jsem se.
„Ty taky, ahoj." Usměv mi opětoval.
Pomalým krokem jsem se vydala přes jeho kancelář, otevřela jsem dveře a šla do výtahu. Chtěla jsem zmáčknou tlačítko do posledního patra, no v tu chvíly vstoupil do výtahu taky. Odvrátila jsem zrak a zmáčkla tedy tlačítko. To ticho bylo vážně divné.
„Nemusíš se omlouvát, chápu že na to rande prostě s ním nechceš řeknu Lise že máš práci." Odvětil a já nemohla uvěřit svým uším. Otočila jsem hlavu jeho směrem a zahlédla na jeho tváři ušklebek.
„Co kdyby jsi ty vzal tu svojí někam jinam, a nás dva nechal si užít naše rande." Nadzvedla jsem obočí a pousmála se.
Propálil mě pohledem, zamračeně mě skenoval pohledem.
„Stejně vim že nepřijdeš." Nakonec se pousmál.
„Uvidime." Mykla jsem ramenami a vystoupila z výtahu. Nechala jsem ho za sebou zamířila na parkoviště do auta a vydala se domů.
Ten mě zase tak vytočil, ano měl pravdu za jiných okolnostech byl nešla. Jenže teď mě to doslova tahalo k tomu mu ukázat opak. Nechápu co to semnou bylo, mělo by mi to být sakra jedno. Co mu chci vůbec dokázat?.
***
„Jsi nádherná." Chválila mě mamka, a já se musela zasmát. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a musela svůj výtvor pochválit. Vlasy jsem měla nazvednuté a zadělané v drdolu, nebyla jsem moc namalovaná jen řasenka, růž, make-up, stíny prostě obyčej. Na sobě jsem měla bílou sukni na tělo která končila nad kolenami, a zastrčenou červenou halenku.
Po nějaké chvilce zatroubilo venku auto, a já si vzala do ruky kabelku nabula jsem si vysoké lodičky rozloučila se s mamkou a vyška ven, kde mě už čekal u auta TaeHyung.
„Moc ti to sluší." Políbil mě na líčko a já se musela usmát.
„Děkuji, tobě take." Odvětila jsem popravdě. Jako spravný gantleman mi otevřel dveře od auta a já tak nasedla to samí udělal i on.
„Kam to vůbec jedeme?." Otázala jsem se.
„Lisa chtěla jít do nějaké restaurace jestli ti to nevadí." Usmál se.
ČTEŠ
IN CAPTURE OF ATTRACTION | j.jk
Fanfiction„Cokoliv uděláš, kdekoliv budeš, kdykoliv utečeš, budu tu pořád pro tebe, pořád s tebou a níž by jsi o tom věděla. Nenazývej to posedlosti, jen neznáš lásku. A láska hranice nemá drahá." Byl mnou posedlý, a co nejhorší já byla časem hluboko v srdci...