IN CAPTURE OF ATTRACTION | j.jk

30

„Co si myslíš o té výzdobě?." Pousmál se, a já se pro sebe musela též usmát byl naprosto rozkošný když se usmíval.

„Je skvělá, líbí se mi jednoduchost je vždy nejhezčí povedlo se ji to." Odvětila jsem popravdě, a porozhlídla se po velkém sálu, s upravenými stoly, a bílou výzdobou. Bylo to tu doopravdy krásné, Yuri byla skvělá. Uměla skvěle vše skombinovat na tomhle si fakt dala záležet.

„To ano, jsem rád že jsi přišla a že mi děláš společnost celou noc." Pousmál se, a napil se sklenky vína. Úsměv jsem mu po několikáté oplatila, a zadívala se na Yuri která se bavila s nějakým jeho kamarádem který zrovna přišel. Byli tu dost lidí, měl dost známosti.

„Jsem ráda že tu mohu být."

„Už jsem řekl jak moc ti to dnes sluší?." Odvětil dívajíc se na mě s úsměvem.

„Řekl, ale děkuju." Zasmála jsem se a poupravila si své dlouhé černé šaty, neměla jsem v oblibě nosit dlouhé šaty ale dnes se to prostě hodilo zvlášť když mi je dál a chtěl abych je oblékla. Nevzala bych je, jenže dnes to bylo jeho přání a já ho prostě na jeho narozeniny splnit musela.

„Mimochodem taky ujdeš." Dodala jsem se smíchem.

„Zatančíte si semnou madam?." Natáhl ke mě ruku a já ji přijala, dávala jsem si ale přesto pozor abych si nešlápla s lodičkami na šaty.

Pravou ruku mi přiložil na bok, pomalu jsem se hýbala do rytmu hudby. Nevím přesně co mě rozesmivalo ale pořád jsem se musela smát a on se samozřejmě smál taky. Taehyung byl skvělý člověk, vždy dokázal každého rozesmát. Vim že bych mu mohla cokoliv říct, a on by si to nechal pro sebe. Věřím mu.

Tančili jsme spolu, přitáhl si mě k sobě blíž a já si nakonec přiložila na jeho rameno bradu s hlavou. Všechno se zdálo být dobré, až do té doby než jsem ho neuviděla stát ve vchodu s blonckou která měla jasný úsměv na tváři. Vždyť říkal že má jet pryč...

„Nakonec předce jenom dorazil." Zasmál se Tae, neviděla jsem jak zareagoval on protože jsem se mu otočila zády.

„Nějak mě bolí nohy nepůjdeme si sednout ?." Otázala jsem se s úsměvem, a on tedy kývnul na souhlas.

„Dobře, jen je půjdu pozdravit."

„Půjdu napřed." Usmála jsem se.

Pomalým krokem jsem se dala na opačnou stranu než stál on s ni, dlouhé šaty mi překáželi takže jsem šla doopravdy pomalým tempem. Posadila jsem se zády k nim, nevím vlastně proč se tu snažím se před ními schovat. Nemám se za co schovávat, možná pro to co se tenkrát odehrálo..no on měl o mě zájem. A já si v tuhle chvíly chtěla něco dokázat, nevím přesně co to bylo jestli to bylo tím že jsem v sobě měla už nějaký alhokol ale chtěla jsem mu být na oči, chtěla.

Otočila jsem svou hlavu, a přesně v tu chvíly mě jeho oči propálily pohledem. To jakým způsobem se mračil mě nesmírně uspokojovalo, věděla jsem že je naštvaný a že ten důvod je naprosto prostý. Jsem tu s jakým jiným, a to ho nesmírně štvalo. Koneckonců, jsme oba svobodní jistým způsobem si můžeme dělat co chceme.

Vstala jsem a s úsměvem došla k nim, když mě k sobě Taehyung zavolal. Snažila jsem se ignorovat jeho pohled, a raději se mu do oči nedivala. Vím že byl naštvaný, neměl být na co ale přesto byl.

„Vás spolu vidět, vždy mi uděláte radost." Usmála se, jeho přítelkyně. Kdyby tak věděla jaká je realita, smála by se dál?.

„Nápodobně." Usmál se na ni Taehyung, přitáhl si mě k sobě a dál ruce kolem mého pasu. A já mohla zahlédnout co to s nim všechno dokázalo udělat, tak male gesto h dokazalo naštvat. A já se ptala v sobě proč?. Nejsme nic..jen kamarádi..či možná kolegové z výhodami?.

„Už jenom očekávám kdy se pochlubite tim že jste spolu." Na dále se usmívala, a já úsměv taktéž musela udržet na tváři. Falešný úsměv.

„To by byla krásná třešnička na dortu že ano?." Jeho hlas, zněl naprosto ironicky. Nevím čím to bylo..že to dokázali přeslechnout. Ale láska je slepá, a tak to aspoň bylo u jeho přítelkyni či Taehyungovi.

„To opravdu ano, ale nic takového neplanujeme, existují i přátelé." Odvětila jsem, a podívala se mu do očí. Dívat se mu do oči bylo..jako dívat se na překážky u kterých víte že je nepřekonate.

Cítila jsem jeho intenzivní pohled na sobě po celou tu dobu, bylo sakra těžké být v jeho přítomnosti. Komunikovala jsem s jeho přítelkyni, s falešným úsměvem. A já si v sobě říkala, jak vůbec mohu.

Zatím co on postával s Taehyungem u baru, já se vybavovala z jeho přítelkyni. Očkem jsem se na něho, podívala celou tu dobu mě pečlivě sledoval mezitím co pil ze sklenky alkohol. Byla jsem ráda když k nám došla i Yura, nebyla tu taková napjatá atmosféra. Hlava se mi trochu motala, to musím přiznat. Nejsem hold zvyklá pít, to bude tím. Nebylo mi špatně, bylo mi dobře jsem jsem se trochu motala. Znovu po několikáté, jsem svůj zrak zabodla na něho, a on jakbysme. Dívali jsme se jeden druhému do očí, a já tentokrát neuhla jak mám ve zvyku. Mezitím co on se mračil, a já mu věnovala úsměv malinký, omluvila jsem se otočila se a šla ven ze sálu na čerstvý vzduch. Nadchla jsem se čerstvého vzduchu, a na chvilinku zavřela oči. Dlouho to však netrvalo, jelikož jsem ucítila na svým zápěstím ruku a dotyčný si mě i hned otočil k sobě.

„Co to děláš?." Vyhrkla jsem, a zamračila se.

„To se ptám já tebe, čím tímhle chceš dosáhnout?." Zavrčel, a já se prostě musela pousmát.

„Co je ti k smíchu?."

„Ale nic." Zamumlala jsem, a mykla ramenami. Jak jsem si ho tak prohlížela, musela jsem si přiznat že byl doopravdy zatraceně krásný. Byl roztomilý, a toho mohl také využít každá by mu hned klekla k nohám, to samé měl svojí vážnou dominantní tvář která dávala do kolen tentokrát mně.

„Jsme předce jen kamaradi..každý z nás si může dělat co jen chce." Odvětila jsem, a znovu se pousmála.

„Tak na to rovnou zapomeň, nebudeš semnou zatraceně spát, zatím co zároveň být s jinýma." Ušklebil se.

„Můžu si dělat co chci." Řekla jsem, a přitom se mu dívala do očí.

„Zopakuj to." Pousmál se tentokrát on, a já byla zmatená.

„Řekla jsem že si mohu děl-." Než jsem stačila něco doříct, jeho měkké růžové polštářky přitiskl na ty moje.

„Aby bylo jasno zlatíčko, já se nedělím o to co je moje."