ŠÍLENÁ JÍZDA

#4 JAK SE PODPRSENKA S KALHOTKAMI OPĚT SETKALY

Fialová podprsenka visící na prádelní šňůře se smutně zahleděla do dáli. Opět si na ně vzpomněla. Na ten den, kdy její život bez nich skončil. Byly nerozlučná dvojka. Byly jako Bony a Klid ve světě spodního prádla. Vymetaly kluby, užívaly si časté pohledy mužů i všechny doteky, které patřily jen jim a nikomu jinému.

Jenže, během jedné noci se všechno změnilo. Už to nebyl Bony a Klid, ale jen Bony.

Byl chladný večer, první Máj – lásky čas. Jejich majitelka se rozhodla si najít novou lásku v baru s velmi příhodným názvem Cupid's Match.

Podprsenka s kalhotami to tam již velmi dobře znaly a byly nadmíru potěšeny, že tam opět vyráží na velký lov. Ale pro obrovskou smůlu – podprsenka zůstala doma ve skříni.

Cindy se totiž rozhodla si na sebe obléct top, který více odhaluje než -li zahaluje a jé tak nadmíru jasné, že se pod něj kus látky nehodí.

Kalhotky z toho nebyly dvakrát nadšené. Vždy byly ty méně odvážné, a když na ně došla řada, byla to ta poslední věc. Ale teď? Sama, bez své opory? To bude pro ně smrt. Měly vždy chvíli času se psychicky připravit na neurvalý útok mužských rukou, a hlavně jej vždy zpomalila podprsenka. To se v ten den změnilo.

Cindy se ocitla v baru a hledala si dnešní oběť. Kalhotky byly více a více rozklepané, když nad sebou neviděly podprsenku, ale snažily se uchlácholit typickými frázemi, když se někomu něco stane.

Majitelka zřejmě našla svou lásku, protože kalhotky na sobě pocítily hotový vodopád. To bude zase večer.

Muž, jehož dech páchnul po značném množství alkoholu a jehož ruce byly natolik hrubé, že kalhotky přišly o mašličku na přední straně, se jí vůbec nelíbil.

Cítily jeho rty na jemné krajce a celé se zachvěly. Bohužel, nebylo to vzrušením, ale spíše úlevou, že když už jsou konečně dole, mají svatý klid. Teď už jim nic nebrání odpočívat a zabírat se myšlenkami o podprsence.

Ráno je ovšem čekalo nemilé překvapení. Ony zůstaly na podlaze, ale majitelka tam už dávno nebyla. Cítily dotek a náhlé  neurvalé zvednutí. Ten muž ze včerejšího večera si kalhotky potěšeně prohlížel a s úšklebkem na tváři si je schoval do zadní kapsy kalhot. I když si říkáte, že kalhotky by měly být zvyklé na stísněný prostor mezi půlkami jejich majitelky, tak zadní kapsa pro ně byla značně nepohodlná. Začínaly dokonce pociťovat příznaky klaustrofobie, což bylo zlé. Kalhotky totiž k terapeutovi jít nemohou. Jak by se tam dostaly, když nemají nohy.

Podprsenka dále vzpomínala na svou spřízněnou duši a doufala, že jsou v pořádku. Cindy si ji zatím nasazovala na svá ňadra a přehodila přes její neonovou látku bílé triko. Cindy byla vždy odvážné a koketující mladé děvče.

Společně s dalším prádlem, které vedlo vášnivou debatu o tom, co se kalhotkám muselo stát, se vydala do veřejné prádelny.

Pobrukovala si neznámou píseň a přisypávala prací prášek do pračky, když jí někdo poklepal na rameno. Podprsenka, která celou dobu držela smutek, náhle zpozorněla. Cítila zvláštní pocit, který má jen s kalhotami.

,,Něco sis u mě zapomněla,” muž uchopil tenkou látku do své mohutné ruky a vytáhl je z kapsy. Kalhotky se konečně nadechly čerstvého vzduchu a zalapaly po dechu, když spatřily lásku svého života.

Ve svých představách se k sobě rozběhly po písčité pláži a podprsenka roztáhla svá ramínka, aby mohla kalhotky pohltit v medvědím objetí.

Byly zase spolu.

Brzy jen tak ležely v posteli, objímaly se a jejich látky se vzájemně proplétaly. Teď už je nikdo nerozdělí. Zestárnou a budou žít šťastně až do smrti bok po boku.