#2 TŘI DĚTI A DOST

590 89 44
                                    

,,Zlato? Zítra jdu dřív do práce, máme tu prezentaci. Zvládneš ráno děti vypravit do školy a malou Lily do školky?” zeptala se mě má žena, když si lehala do naší postele a brala časopis Moderní žena do svých rukou. Čte ho každý večer před spaním.

,,Samozřejmě, že to zvládnu. Vždyť na tom nic není. Vypravit tři děti do školy? Hračka,” odpověděl jsem s naprostou lehkostí a zamával rukou ve vzduchu, abych tak potvrdil tu jednoduchost. Ema odložila časopis a posměšně se na mě podívala.

,,Patricku, jsou to děti ne golfové hole, které dáš do brašny, kterou si hodíš na záda a přineseš si ji přímo na trávník. Lily musíš ráno učesat copánky a Jake neodejde bez svého motýlka.” Opět se začetla do článku, jak vypadat dobře po třicítce a já se zadíval do bílé zdi.

Přeci nemůže být tak těžké se postarat o tři děti. Ještě k tomu mé vlastní.

,,Tatí! Kde mám svého motýlka?” zakřičel na mě Jake ze svého pokoje a já se podíval okolo sebe, jestli náhodou tady někde neleží jeho motýlek.

,,Tatínku, podívej! Pan Méďa je po operaci.” Lily mi strčila svého plyšáka před obličej a s naprostým klidem ignorovala mé prosby, aby ho oddělala.
Všiml jsem si, že plyšák byl bez oka a pravé packy. Takže to byla včerejší T-Rexova oběť?

,,Proboha, Katie! Co to máš na sobě?” zděsil jsem se své vlastní dcery, která přišla jako na pohřeb. Drákula ožil a znovu umřel?

,,Oblečení?” odsekla mi a začala se věnovat svému telefonu. Kdy se tohle z mé dcery stalo?

,,Okamžitě se běž převléct!” rozkázal jsem a na důkaz, že to myslím vážně jsem dal ruce v bok.

,,Ježíš, tati, ty seš ale suchar.” Převrátila oči, ale nakonec se postavila a vracela se do svého pokoje.

,,Čau, blbečku.” Svému bratrovi dala pohlavek, a než jsem stihl cokoliv říct, práskla dveřmi, za kterými se po chvíli ozvala metalová hudba.

Jake si hladil poškozené místo a předtím, než se posadil ke stolu, vytáhl z kapsy antibakteriální ubrousky a začal utírat stůl.

,,Co to děláš?” zeptal jsem se ho a on ke mně zvedl svůj pohled.

,,Čistím stůl. Měl by sis zajít na oční, tati,” podotkl a dál utíral už tak čistý povrch.

,,To vidím, ale proč?"

,,Ty snad nečteš články na internetu? Víš kolik je na centimetru tohoto stolu bakterií? Minimální počet je odhadován na dvacet. Dvacet, chápeš? A tvé tělo dokáže rozpoznat a zabránit v útoku jen deseti z nich,” vysvětlil a teprve teď si položil ruce na stůl.

,,Dobře, takže až mě zabije těch deset bakterií, kterým se mé tělo nedokázalo ubránit, tak se ti omluvím.” Vím, že bych si neměl utahovat z vlastních dětí, ale na mou obranu, co mu na tohle chcete říct? Je mu dvanáct a na světě pozná mnohem horší bakterie, než jsou ty na stole.

,,Jé, ohníček!” zaskřehotala Lily a já se zamračil. A pak mi to došlo.

,,Do pr-do kačenky!” stihl jsem se opravit, než by došlo k další katastrofě.

,,Co se to tady děje?” Katie se vrátila tentokrát v mini sukni a krátkém tílku, které více odhalovalo, než zakrývalo. Kde jsou ty časy, kdy s námi spala v posteli, protože se bála příšer pod postelí.

,,Táta spálil snídani, protože se zajímal o bakterie,” vysvětlil Jake a já do koše vyhazoval černé kousky vajíček.

,,Ty jsi bakterie.” Schoval jsem obličej do dlaní, začal počítat do deseti a říkal si pořád dokola, že je nesmím zabít, protože jsou to mé děti.

,,Tak, děti, kdo si dá čokoládové kuličky s mlékem?” zatřepal jsem s krabicí a viděl jejich nadšené výrazy. Oni mně to taky zrovna neulehčují.

,,Proboha, přijdeme pozdě! Všichni do auta!” vykřikl jsem, hodil po nich jejich svačiny a vyhnal je z domu.

,,Nemám copánky, tati! Bez nich se nemůžu před Bobem ukázat.” Mé nejmladší dceři zrůžověly tváře a mírně se zachichotala. Hodil jsem po ní vyděšený pohled a úplně zapomněl, že řídím.

,,Tati, červená!” vykřikly mé děti sborově a já okamžitě dupnul na brzdu. Přes cestu zrovna šla babička z ranního nákupu. Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že je to madam Patrakisová. Tu kdybych přejel, tak by mi to ani nebylo líto.

,,Lily, zlatíčko, jsi ve školce. Tvojí jedinou starostí by měly být hračky."

,,Jenže o Boba ještě bojuje Mia, která má nalakované nehty. Je to mrcha,” řekla a já prudce zastavil před její školkou.

,,Kde jsi to slyšela?"

,,Katie to včera říkala do telefonu nějakému Lucasovi,” ukázala na sedadlo vedle mě, kde seděla Katie.

,,Ty malá šmíračko!” rozčílila se Kate a mně přestávala docházet trpělivost. Ema nikdy neříkala, že by tohle naše děti dělaly.

,,Mějte se hezky! A Jakeu, před svými spolužáky nezmiňuj žádné bakterie. Mimochodem, Katherine,” oslovil jsem ji a viděl její naštvaný výraz při vyslovení jejího celého jména. Vždycky tvrdila, že je to jméno jako pro nějakou starou a zapšklou hraběnku, ,,dávej na sebe pozor,” dokončil jsem to a usmál se na ni.

,,No jo, furt,” převrátila oči, ale neunikl mi mírný úsměv na její tváři.

,,Tak, jak to šlo s dětmi?” zeptala se mě Ema, jakmile vstoupila do domu.

,,Úžasně, vlastně, to je slabé slovo. Bylo to perfektní.” Má žena si mě sjela pochybovačným pohledem, zasmála se a já věděl, že jsem to přehnal. I slepý by poznal, že lžu.

,,A teď chci slyšet pravdu.” Přešla ke mně a objala mě okolo pasu.

,,Už mě s nimi nikdy nenechávej samotného,” pošeptal jsem, zabořil hlavu do jejích vlasů a zhluboka se nadechl její vůně. Cítil jsem, jak se celá roztřásla pod náporem smíchu.

,,Mami, tati? Jsme doma!” Vtrhly hromadně do našeho domu a hned bylo po intimní chvilce.

,,Právě jsem se dozvěděl, že mě potřebují v práci. Je mi to líto, že vás takto opouštím, ale povinnosti volají.” Rychle jsem se oblékl a už otvíral dveře, když jsem slyšel hlas malé Lily.

,,Tatínek dneska málem řekl do prdele.” Na sucho jsem polkl a přehodil si přes sebe sako.

,,Patricku Jamesi Parkere!” Ema se vyřítila z obýváku celá rudá v obličeji.

,,Miluji tě,” řekl jsem ještě, než jsem urychleně zavřel dveře a zbaběle utíkal pryč.

ŠÍLENÁ JÍZDA Kde žijí příběhy. Začni objevovat