2. dopis - Emcee

159 16 1
                                    

Milá Elwing,

Omlouvám se za písmo, píšu ti na koleni u svíčky v šachtě. Také se omlouvám za pozdní odepsání. Dopisy ke mně nemají lehkou cestu. Přeložil jsem trpasličí runy, pro mě stěží námaha:

„Získali jsme Silmaril z nebes. Je bezpečně uzamčen a zjeví se až ve chvíli nebezpečí pouze osobě, jež je schopná jej uchránit. Nedotkne se ho ruka umírajících. Tajemství budou odkryta. Ne každý, kdo bloudí, je ztracený."

Že tě nepálí, může znamenat, že jsi čistá a bez hříchu. Silmarily byly tři, vytvořené ze světla dvou prvních stromů. Byly ukryty na obloze, v zemi a ve vodě. Ty pravděpodobně držíš ten z oblohy. To také znamená, že jsi v nebezpečí. Kdo tě pronásleduje?

K tomu místu – Ithilienu. Odešel jsem sem – do rozsáhlých jeskyň Helmova Žlebu s mým pánem Gimlim. Opravili jsme pevnost pomocí mithrilu natěženého našimi druhy v Morii. Poté pán odešel. Ptal jsem se kam, řekl je: „Jedu do země věčně zeleného listí, za mužem se zlatými vlasy. Zlatější má jen žena, kterou díky němu spatřím." Ukázal mi lahvičku se třemi zlatými vlasy a odjel.

Mohl pán jet do Ithilienu? A jak mě znáš? Vždyť jsem nikdo. Mám mnoho otázek, avšak musím kopat. Někdo si všimne.

Emcee

PS: Mé pravé jméno se nedozví jen tak někdo s tajemným dopisem a příběhem.

Středozemě v nebezpečí - část 1. - DopisyKde žijí příběhy. Začni objevovat