Středozemě v nebezpečí - část 1. - Dopisy

28. dopis - Emcee

Ahoj Elwing,

Tvá starost o mne je milá, ale nezdá se, že by mě někdo sledoval. Asi jsou příliš zaneprázdnění, ať už dělají cokoliv. Rána se mi již skoro úplně zahojila a nebolí mě. Cítím se teď po dlouhé době dobře a dobře jsem se vyspal, ještě naposledy na lesním mechu.

To, že jsou slabí, neznamená, že nemohou být velmi mocní kouzelníci, ba naopak. Kdo to je, netuším a o prokletých lidech toho mnoho nevím. Ta tvá teorie o slunci bude nejspíš pravdivá. Mohl bych ten vůz prozkoumat s tebou, přece jen já jedu za tebou, a kdybys ty teď vyrazila za vozem, akorát bychom se minuli. Mám tu na tebe čekat?

Nikdo jiný mi nepíše, žádný čaroděj, Hnědý ani ten Modrý.

Nevím, jestli jsem zrovna muž předních kvalit, ale žádnou ženu předních kvalit jsem zatím nepoznal. Ohledně lásky a vztahů nejsme jiní než ostatní tvorové.

Děkuji za nabídku projížďky, ale odmítám. Trpaslíci nemají příliš rádi koně, jsou totiž moc velcí a my prostě raději cestujeme po svých.

Včera jsem narazil na statek. Žijí v něm příjemní lidé, dokonce mě nechali přespat u sebe ve stodole. Byli překvapení, že tady vidí trpaslíka. Jsem asi jeden z mála, které za život viděli. Ráno jsem se jich ptal, jestli viděli ty tajemné postavy, a dívali se na mě jako na blázna. Když jsem se ale chtěl vydat na cestu, zastavil mě stařec, který ve statku také bydlel. Říkal, že je viděl asi před dvěma týdny. Jeden z nich údajně v noci chodil okolo jejich domu a každou chvíli se zastavil a něco zamumlal. U toho prý bylo vidět světlo vycházející zpod kápě. Brzy zase odešel. Stařec mi řekl o místních povídačkách. Prý přišli ze severu a hledají něco dlouho ztraceného. O voze ale nevěděl.

Emcee