Středozemě v nebezpečí - část 1. - Dopisy

8. dopis - Emcee

Elwing,

Dnes jsem odhalil část strašlivé pravdy a zaplatil jsem za to vším, málem i vlastním životem.

Nemohl jsem dále snést všechny ty tajnosti. V noci jsem opustil obytné síně. Vydal jsem se změtí temných chodeb a dlouhých schodišť do 27. patra. Nejnovější z nich, říkají, že skladištní. Zaslechl jsem tam řinčení klíčů a hlasy. Sledoval jsem je, dokud jsem je neviděl vstoupit do tmavých čedičových dveří. Přiložil jsem ucho ke dveřím a naslouchal.

„Další dobrej trpaslík v tahu kvůli týhle zpropadený věci," řekl hlas, ve kterém jsem poznal Gordina, řídícího těžby.

„Znáš rozkazy," odpovědělo mrazivé zadunění.

„Znám, znám,... ale nechápu, proč si na to nepozve svoje lidi."

„Trpaslíci jsou jiní."

„Tak to vopatrně jo? Nenechám si nadávat od nějakejch dlouhánů."

„Vytrvalejší...," mumlal temný hlas.

„No fajn no,... to jo...," váhal Gordin, „a vůbec, zaplať! Nechci podvádět starýho Gimliho jen tak za nic."

„Až na něco přijdete!"

„Ale vždyť jsme to našli! To nestačí?!"

„Až na něco přijdete."

„Pak co? A na co máme přijít?"

„To ne-."

Mručení přestalo a ozvalo hluboké zavětření. Pak hrobové ticho. Zdálo se mi, že můj vlastní dech je jako hřmění. Prásk! Rozletěly se dveře, já padl a pak jen tma.

Probudil jsem se na druhé straně dveří pod dohledem utrápených očí Gordina a děsivého temného stínu schovaného pod kapucou černě oděné postavy lidské výšky. Hrubě mě zvedl na nohy a ve studené ruce měl překvapivou sílu.

„Dotkni se!"

Teprve tehdy jsem spatřil onu zvláštní věc. Krystal, jaký jsem nikdy neviděl, barvy mně dosud nepoznané.

„Ne! To nemůžeš!" protestoval můj pán.

Byl jsem přistrčen k podstavci s kamenem. Něco mě k němu táhlo. Svět mizel ve světlé mlze, jak jsem k němu natahoval ruku. Pálil, strašně žhnul.

Elwing, viděl jsem věci, které zatím nemohu pochopit, a musím si je urovnat. Bylo to strašné a úžasné. To jsem však nezmínil. Pamatuji si matně, jak Gordin křičí na černého muže (stvoření?), že mě asi chtěli vrhnout do kobky. Gordin hádku vyhrál a byl jsem ‚pouze' vykázán a odhozen ven napospas světu. Nejsem však smutný, neboť vím, že mám vědomosti, jaké nemá nikdo jiný. Ale ani já sám je zatím neznám. Musel to být Silmaril.

Emcee