Drag me down (N. H.)

6.

,,Tak můžete jít." pokyne securiťák rukou ke dveřím, když konečně příjde řada i na mě s Destiny. Byly jsme ve frontě poslední, ale i tak, to setkání s nimi za to čekání stojí. S Des si vyměníme nadšené úsměvy a pohledy a poté tedy vejdeme do oné místnosti. Je zde podlouhlá tmavě fialová stěna s velkým nápisem One Direction,ale to nejlepší stojí před ní. Pětice kluků, kteří tady pro mě byly posledních pět let, díky kterým se mi vždy hned zvedla nálada. Opět jen stojím na pístě a koukám na ně, neschopná jakéhokoliv pohybu nebo slova. Stejně jako když jsem se včera srazila s Niallem. Vnímám jenom jak se k nám rozejddou a já jsem zabalena do něčí náruče. Až v tu chvíli  jakobych se probudila z nějakého tranzu, více se zachumlám do Niallova, až velice příjemného obětí a nenápadně vdechnu jeho vůni. 

,,V pořádku zlato ?" zeptá se,jelikož asi cítil jak jsem byla stuhlá a tak trochu mimo. Ups.

,,J-jo." usměju se nasledně se od něj odtáhnu koukajíc do jeho očí. Jeho pohled se z ničeho nic změní na trochu překvapený, nevím sice proč, ale je možné, že by si mě pamatoval ? Ne to je kravina, vždyť mě včera viděl tak minutu a za den potká tolik fanynek, že si mě nemůže pamatovat. Z těchto myšlenek mě však hned vytrhne Harryho chraplavý hlas.

,,Ahoj." přijde ke mně a obejme mě. Nesměle mu pozdrav oplatím spolu i s obětím, takhle to vlastně následuje u všech kluků.

,,Jak se jmenujete ?" zajímá se Loui,když se tedy obě se všemi už doobejmeme.

,,Já jsem Desitny." usměje se první ona.

,,Já Alex." doplním jí a nemůžu si nevšimnou že se na mě Ni pořád tak podivně kouká.

,,Alex, příjdeš mi povědomá, neviděli jsme se už ?" zeptá se nakonec a já překvapeně přikývnu.

,,Viděli, včera."

,,Ajo, to tebe jsem včera srazil." dojde mu.

,,Ještě jednou se za to omlouvám." omluvně se na mě usměje.

,,To je dobrý, já taky nedávala pozor." lehce zčervenám. Co to sakra je ? Já nikdy nečervenám, ani před Charliem.

,,Což mi připomíná ,že jsi tam něco ztratil." dodám a z batohu vyndám jeho peněženku. Všichni kluci pootevřou pusu.

,,Kde jsi jí našla ?" zajímá se Ni,který si jí ode mě nevěřícně převezme.

,,Když jsi odběhl tak jsem si všimla,že se nějaká peněženka válí na chodníku. Otevřela jsme jí a podle občanky jsem zjistila,že je tvoje. Rozběhla jsem se tím směrem kudy ty,jenže už jsi tam nebyl. Dokonce jsem ti i psala na instagram,ale čekala jsem,že si toho mezi tím množstvím zpráv asi nezobrazíš." pokrčím rameny.

,,Děkuju strašně moc, už jsem si představoval jak budu muset vše vyřizovat." přejde ke mně a opět mě stiskne ve velmi příjemném obětí.

,,Nemáš za co děkovat." trošku se zasměju. Vlastně se teď bavíme jen my dva protože ostatní už se začali bavit s Destiny.

,,Víš je to takový blbý,ale musím se zeptat...........No nenapsala jsi si někam třeba mojí adre........" 

,,Ne" přeruším ho.

,,Koukala jsem akorát na jméno a potom jsme už na žádný údaje nekoukala. Je to tvoje soukromí a já to respektuji. Takže neznám tvojí adresu ani nic tkaovýho, neboj stalkovat tě nebudu ." usměju se.

,,Jo a peníze by jsi tam měl mít všechny, jestli jsi tam teda nějaký vůbec měl, nekoukala jsem po nich. " dodám ještě.

,,Děkuju, jsi skvělá. Vím,že je blbý se takhle ptát ,ale pochop že kdyby se moje adresa dostala třeba na veřejnost tak už bych neměl klid vůbec. Ale jako jestli mě hodláš stalkovat jenom ty, tak nemám problém." mrkne na mě se zasmáním a já se k němu přidám.

,,No tak přístě až zase najdu tvojí peněženku kouknu teda na všechny podstatný informace a pak ti nedám pokoj." pokrčím rameny.

,,Budu s tím počítat." uchechtne se opět.

,,Ale teď vážně. Opravdu jsem ti moc vděčnej, jak se ti můžu odvděčit ?" zeptá se. .

,,Nijak, tohle by udělal každej, nic za to nechci." zakroutím hlavou.

,,Právě že každej ne,ani z daleka. Prosím trvám na tom." hodí na mě štěněčí pohled. Ty jeho oči jsou fakt dokonalý.

,,Ale já říkám, že ne. Nedělala jsme to kvůli nějaký odměně, nijak se mi odvděčovat nemusíš, opravdu." usměju se.

,,Ale já chci. Zvu tě alespoň na oběd a ne neberu jako odpověd. Máš čas třeba zítra ?" usměje se, načež já si lehce povzdechnu. Víte jasně, jsem strašně ráda, že s ním půjdu na oběd,ale radši bych, aby mě pozval proto, že jsem mu sympatická a že třeba chce, aby jsme byli přátelé, ne z věčnosti.

,,Mám." odpovím.

,,Fajn tak co kdyby jsi mi napsala tvojí adresu a já tě vyzvednu třeba ve dvanáct?" usměje se.

,,Tak dobře ,ale dělat jsi to nemusel." oplatím mu úsměv,než mu napíšu na papírek adresu mého hotelu. Poté už se zapojíme do konverzace i s ostatními a ještě se samozřejmě vyfotíme, několikrát. Je s nima fakt sranda. Ale bohužel asi po patnácti minutách už musíme jít protože koncert za chvíli začne. Už tak jsme tady byl déle než je běžné. 

A je to tady. všechny světla tady v aréně pozhasínají a pouze obří obrazovky na podiu se rozsvítí a začne na nich odpočítávání velkými bílými číslicemi. 

,,3...2....1." Začneme všichni zde hlasitě odpočítávat a poté jako na povel začnem křičet jak nejvíce dokážeme. Když v tom začne hrát hudba a zadní část podia ze začne otevírat přičemž se kluci objeví přímo na podiu. Máme na ně skvělý výhled jelikož jsme opravdu hodně blýsko a tak spolu s Desitny křičíme jak nejvíce můžeme.

,,Dobrý večer Londýne." křikne Liam.

,,Jste připraveni ?" doplní ho Harry načež začneme všichni křičet snad ještě víc, ač jsem si myslela že už to není možné. 

,,Saw your body language and
I know how you're feeling
You look like the kind of girl
who's tired of speaking
Standing with somebody but
he doesn't know what you like..." začne zpívat Niall první sloku z písničky Temporary Fix a všichni se okamžitě přidáme k němu. Ta atmsoféra tady je opravdu neskutečná.

,,'Cause nobody saves me, baby, the way you do......" dozpívá poslední větu písnikčy Fireproof Niall a přitom se mi zdá jakoby se usmíval právě na mě.Ale upřímně je nás tady na sobě namačkaných tolik, že se může usmívat na kohokoliv.  Momentálně jsem tak šťastná, ale zároveň vlastně smutná jelikož už koncert končí. Bylo to skvělé. Snad ten nejlepší zážitek v mým životě, bylo to dokonalé. Opět všichni skandujeme a tleskáme zatímco se s námi kluci ještě pár větami loučí a vymění si jejich společné obětí. Až mě z toho začnou štípat slzy v očích. A poté to zkrátka skončí. Jsem smutná, protže tohle bylo fakt skvělé,ale na druhou stranu se těším na zítřek

Přeci jenom jdu s Niallem na ten oběd.....

Hezký večer. Je tady nový díl. Doufám že se líbí. Prosím o voltes a komenty. Niki <3

Q: Je tady nějaká šťastná duše která byla na koncertě 1D?
A: já ne :((