11.

2.6K 112 35
                                    

,,S klukama chceme jít zítra do klubu. Nechtěla by jsi jít s náma ? Mohla by jsi vzít třeba tu Destiny nebo tak." zeptá se když pomalu, ale jistě dojídáme pizzu. 

,,No.....vlastně proč ne. Stejně jem ještě takhle neoslavila to,že už mi je osmnáct a s Desitny jsme chtěly zítra něco podniknout,když nemusí do práce konečně." souhlasím.

,,Ajo vlastně, ty jsi čerstvě plnoletá. Notak v tom případě jít musíš. Oslavíme to a zvu tě na něco." usměje se.

,,Takovou nabídku samozřejmě nemůžu odmítnout." oplatím mu úsměv.

,,Taky si myslím, jak by jsi to jen mohla odmítnout." ušklíbne se.

,,No samozřejmě, že nemohla. Jen........já.....neber to špatně já už o tobě ani tolik nepřemejšlím jako o někom slavným, už jsi prostě můj kamarád Niall, ale přeci jen.........co když nás třeba někdo vyfotí nebo tak ? Neber to špatně ,ale já asi úplně nechci bejt probíraná v mediích." kousnu se lehce nervózně do rtu. 

,,Nebuď nervózní , chápu to a neboj. Chodíme do klubu kde to je opravdu ohlídaný a nic takovýho se stát nemůže. Navíc tam mají i zadní vchod a tak." uklidní mě.

,,Dobře, děkuju. Přeci jen, Charliemu by se asi moc nelíbilo kdyby si o mě četl články jak jsem přítelkyně někoho z vás a tak." uchechtnu se. Nemůžu si pomoc, ale jakoby se jeho výraz v obličeji na chvíli změnil,když jsem zmínila Charlieho.

,,To chápu, je hodně žárlivej ?" zajímá se. 

,,No.......vlastně ani moc ne." zakroutím trochu smutně hlavou když se zamyslím.

,,Aha a tobě vadí,že není ?" 

,,No, jako nevadí,ale přeci jenom když kluk tak trochu žárlí......je to hezký a milý. Víš, že mu na tobě záleží. Samozřejmě dokud to není úplnej magor,ale takhle, takhle si občas říkám jestli mě má vůbec rád. Jenže on pak příjde a udělá něco jako teď že mi koupí lístky na váš koncert, zaplatí hotel a všechno. Pak už člověk neví co si myslet." trošku si povzdechnu.

,,Určitě tě má rád. Jen třeba není žárlivej typ no. Já třeba mít holku jako ty,tak......jo asi bych hodně žárlil. Jsem celkem majetnickej." zasměje se a povzbudivě mě pohladí po zádech. Nad druhou větou se musím pousmát.

,,To doufám." položím si hlavu na jeho rameno zatímco se kouknu na televizi naproti nám,která sice běží,ale my ji moc nevnímáme.

,,A jsi s ním šťastná ?" zajímá se dál. 

,,Já.........." přemýšlím co odpovědět, respektive jak se odpovědi vyhnout, když v tom mi pohled padne na hodiny.

 ,,Ježiš to už je tolik ? Budu muset jet." dodám když zjistím, že už je skoro dvanáct v noci. To se nám ten večer teda protáhl.

,,A nechceš tady přespat ? Můžeme ještě kouknout na nějakej film nebo tak. A pokoj pro hosty tady mám." navrhne.

,,No, já ti nevím, fakt je že se mi teď už vůbec nikam nechce." 

,,No tak vidíš. A když tu zůstaneš, udělám ti ráno snídani. Nabízím ti prvotřídní obsluhu hotelu Horan, toho si važ." zasměje se.

,,No tak dobře, kvůli tý snídani zůstanu." uchechtnu se zatímco zvednu hlavu z jeho ramene.

,,Jenom kvůi snídani jo ?" na oko se urazí.

,,A kvůli čemu jinýmu ?" pokrčím rameny,ale asi vám nemusím ani říkat,že si dělám srandu.

,,Kvůli ničemu." zakroutí hlavou a dotáhne se ode mě dál.

,,Ale notak,víš že jsem si dělal legraci." zasměju se a obejmu ho.

,,Já vím. Tak co si pustíme za film ? A nedáme si popcorn nebo něco ?" zeptá se když se od sebe z objetí odtáhenme. 

,,Jo popcorn by byl fajn."

Ráno

Otevřu oči a protáhnu se, jelikož mě vzbudí sluneční paprsky,které mi svítí do obličeje. Natáhnu se pro svůj mobil a kouknu na čas. Skoro jedenáct. Nojo nedivím se. S Niallem jsme si povídali skoro do pěti do rána. Ale nevadilo mi to, naopak. Ni je ten typ, se kterým se můžete bavit jak o vtipných událostech tak i o vážných tématech. Což je super, protože to všichni lidé neumí. Akorát tedy mám co dělat jelikož ve dvě jsme si s Destiny chtěly udělat výlet do centra než večer půjdeme na tu párty. Ještě jsem si s ní totiž večer o tom psala. Vylezu tedy z postele a na nohy si natáhnu Niallovy tepláky,které mi včera půjčil jak už víte. V tričku jsem spala,ale v teplácích ne to by mi bylo horko. Potom rychle zapadnu na chvíli do koupelny,kde si vypláchnu pusu alespoň ústní vodou a rozčešu si vlasy než se vydám dolů. Když scházím po schodech slyším zvuk kytary a Niallův hlas.

,,Won't you stay 'til the A.M.?
All my favourite conversations
Always made in the A.M
Cause we don't know what we're saying
We're just swimming round in our glasses
And talking out of our asses
Like we're all gonna make it....." zastavím se když sejdu potichu schody a poslouchám Nialla ,který sedí na sedačce v obýváku a nejspíše skláda.

,,Skládáš ?" zeptám se když poté co dohraje zapíše něco do sešitu a přiblížím se k němu.

,,Jo, doufám,že jsem tě nevzbudil." věnuje mi úsměv. 

,,Nevzbudil a mimochodem to zní moc hezky. To jsi takový ranní ptáče že i když jsme šli spát v pět tak ty už tady dopoledne skládáš ?" divím se a sednu si vedle něj.

,,Normálně ne,ale dneska jsem se vzbudil asi před hodinou a tak nějak jsem s vzpomněl jak jsme si včera dlouho povídali a napadl mě text na písničku. A jakmile mě něco napadne musím si to okamžitě někam zapsat nebo tak." vysvětlí.

,,To chápu. Konečně budu vědět jak tě napadla nějaká písnička." usměji se.

,,Klidně ti u snídaně povyprávím i o tom jak jsme s klukama vymysleli nějaký ostatní jestli chceš." navrhne a odloží kytaru vedle sebe.

,,Jo to bych ráda." souhlasím a tak se spolu vydáme do kuchyně kde už to voní po vaflích. Tyjo, tohle bych si nechala líbit....

Přeji hezkou sobotu všem. Tohle je tedy piselndi díl ve kterém se nachází u Nialla doma. Ten jeden den trval několik dílů ale zase se tam toho celkem dost stalo tak snad nevadí. Niki<3

Q: Jak se vám příběh líbí? Já z něj mám celkem radost, ale jestli baví vás.
A:u posledních dílů totiž trošku klesá nadšení a tak bych chtěla znát názor co třeba zlepšit a tak. :)

Drag me down (N. H.) Kde žijí příběhy. Začni objevovat