Drag me down (N. H.)

14.

,,Ahoj Alex." pozdraví mě Ni,když otevřu dveře od místa spolujezdce a nasednu k němu do auta.

,,Ahoj." trošku nervózně se usměji a nechám se na přivítanou obejmout. Jsem trochu nervní, přeci jen...líbali jsme se, bojím se,že teď udělám něco špatně.

,,Tak co ? Není ti blbě po včerejšku ?" zeptá se když se připoutám a vyjedeme.

,,Kupodivu ani ne, jen mě trošku bolí hlava. Jak jsi na tom ty ?" oplatím mu otázku.

,,Mě ani ta hlava nebolela, nevypil jsem toho moc, navíc na mě vždycky alkohol působil míň než na ostatní." pokrčí rameny. Takže on včera nebyl nějak opilej když mě políbil?

,,Takže ty jsi včera nebyl nijak opilej ?"zeptám se načež se nervózně kousnu do rtu a doufám,že mu nedojde proč se ptám.

,,Nebyl." zakroutí hlavou.

,,Proč ?" na chvilku se na mě podívá a já cítím jak mě jeho pohled doslova propaluje.

,,Jen tak. " zalžu a pohled od něj odvrátím. Pohledem se zastavím nad párem,který zrovna přechází před námi přes přechod. Drží se za ruce a oba se šťastně usmívají. Ta holka drží v ruce krásnou růži a kluk jí dokonce nese nějakou tašku. Vypadjí tak hezky a štastně. Taky jsem takhle mohla vypdat s Charliem, kdyby mezi námi nějaká láska někdy byla. Jenže ona tam nebyla. Najdu já vůbec někdy někoho kdo mě bude opravdu milovat a já budu milovat jeho ? Jenže já když už se zamiluju tak se zamiluju do někoho jako je Niall,který by mi mé city nikdy neopětoval, protože prostě nejsem perfektní modelka s nádherným oličejem a dokonalou postavou. Jediné co mi pořád hlodá v hlavě je, proč mě tedy políbil ? Chtěl se prostě jen trochu odvázat a bavit se ?

,,Nad čím přemýšlíš ?" z přemýšlení mě vyruší Niallův hlas zatímco se zase rozjedeme.

,,Co ? Eh, ne, teda nad ničím." vysoukám ze sebe zmateně.

,,Dobře...budu dělat že ti věřím." řekne a já se na něj děkovně usměji.

,,Mimochodem, já jsem si chěl s tebou taky o něčem promluvit........." začne a já ho vyzvu, aby pokračoval.

,,Víš já, chtěl bych si promluvit o tom co se.........ehm, co se týče zítřka, že bych tě dovezl k autobusu,aby jsi nemusela tahat kufr metrem nebo tak. " jednu ruku odendá z volantu a promne si jí nervózně zátylek. Proč mi příjde, že o tom se původně bavit nechtěl? Už jsem začínala doufat,že se zmíní o tom včerejšku a  třeba mi řekne, že......že ten polibek nebyla chyba,ale to bych asi muslela žít v nějaký pohádce.

,,Jo, to by jsi byl hodný." usměji se a poté radši už změním téma úplně jiným směrem a konečně se nálada v autě uvolní jakoby se večer nic nestalo a jakoby ani jednoho z nás nic netrápilo.

,,Čau kluci, ahoj Destiny." pozdravím všechny ve studiu a postupně je obejmu, stejně jako Niall. Ano je tady i Destiny,protože přijela s Liamem. Říkám vám ti dva spolu budou co nevidět, škoda, že to já už budu zpět doma a nebudu moc u toho být. Stop,řekla jsem si,že na to dneska myslet nebudu . 

,,Tak jste přirpavený na prohlídku ?" usměje se Liam a my obě nadšeně přikývneme. No uznejte kolikrát za život se vám poštěstí podívat se do jednoho z nejznámějších  nahrvacích studií v zemi ? A ještě s tak skvělými kluky ? A tak už nám to tu za chvíli ukazují a dokonce nás poté i učí co se jak a kde dělá když se nahrává nějaká písnička, bylo to celkem zajímavé navíc pak jsme je i viděli nahrávat což byl snad ještě větší zážitek. S Destiny jsme je s úžasem pozorovaly a poslouchali , i když jsem si přitom stihla s Des i promluvit o Charliem.

,,Tak co ? Libilo se ti to ?" zajímá se Ni,když si sedne ke mně na žlutý  gauč jelikož zrovna vyleze z akvárka. Říká se tomu tak ne ?

,,Bylo to skvělý, máš skvělej hlas, vy všichni." usměji se.

,,Děkuju, od tebe si toho vážím ještě víc." mrkne na mě.

,,Ale prosímtě nepřeháněj." zasměju se trošku.

,,Alex.......děje se něco ? Víš... Celý den mi příjdeš že nejsi úplně v pořádku. Sice se usmíváš a směješ,ale nepříjde mi to nějak extra upřímný." koukne se na mě starostlivě.

,,Všechno je v pořádku Ni." zakroutím hlavou , kterou následně sklopím do svého klína.

,,Nevím proč ti to nevěřím. Koukni mi do očí." jeho prsty se objeví pod mou bradou a jemně mi zvedne hlavu abych se mu tedy koukla do očí. Ach bože, ty jeho jsou tak nádherný. Mohla bych do nich koukat pořád.

,,Tvoje oči nezáří tolik jako vždycky, tak co se děje? " lehce se zamračím, ale mně přitom jeho slova nějakým určitým způsobem příjdou tak nádherná. 

,,O nic nejde, opravdu....." zkusím to ještě naposledy.

,,Ale nelži mi. Co se děje ? Jestli ........jestli je to kvůli tomu polibku tak........." začne, al3 já ho přeruším.

,,Ne, kvůli tomu ne, tedy ne jen kvůli tomu, víš......." už jsem rozhodnutá mu to vše prostě vysvětlit. Ono když vás propaluje tím jeho modrým oceánovým pohledem ani nejste schopní dělat něco jiného než mu říct pravdu. Když v tom mi začne zvonit mobil. Vytáhnu ho z kapsy a kouknu na to kdo mi volá. Charlie....nejdříve přemýšlím,že mu to típnu, ale myslím,že čím dřív to vyřeším tím líp.

,,P-promiň to musím vzít." omluvně se na Nialla podívám.

,,Jo chápu, vždyť je to.......tvůj přítel........." příjde mi jakoby v jeho slovech bylo tolik smutku, třeba i je. Možná ten polibek nebyl jen omyl, kdo ví. Každopádně mu věnuji omluvný pohled, zvednu se a opustím místnost přecházejíc na chodbu. Zde se z hluboka nadechu a poté stejně ještě nějakou chvíli čekám než se odhodlám hovor příjmout. Tak fajn Alex, teď nebo nikdy.

Niallův pohled

Smutně koukám na to jak se za Alex zavírají dveře a poté si lehce povzdechnu. Volá jí její přítel, jasně,že dá přednost jemu, protože .......je to její přítel sakra a já navždy zůstanu jenom kamarádem. Vždyť co jsem si myslel ? Že když jí políbím tak mi hned skočí kolem krku a rozejde se kvůli mně s jejím přítelem, aby mohla být semnou ? Tak naivní jsem snad ani já být nemohl. Jak mi mohla během pár dní tolik pomotat hlavu ?

,,Nebuď smutnej." objeví se na mém rameni najednou dívčí ruka a vytrhne mě tak z mých myšlenek. Otočím se na Destiny a kluky.

,,To se lehce řekne." pousměju se.

,,Neboj brácho ona tě má ráda, opravdu má a jestli máte bejt spolu tak spolu budete." podpoří mě Louis. 

,,Třeba spolu bejt nemáme." namítnu smutně.

,,Hele, přestaň s těmahle kecama, těma si nepomůžeš. Pokud k ní opravdu něco cítíš tak jí to řekni. Co vím tak její vztah s Charliem za moc nestojí a pokud to nezkusíš tak nikdy nebudeš vědět jestli to cítí stejně." pokrčí Destiny rameny s úsměvem.

,,Já nevím, bojím se ,že to nebude cejtit stejně a zkazím tím naše přátelství." 

,,Toho se neboj, ona taková není. Věř mi, jsem přeci holka." mrkne na mě načež se musím trochu usmát. Poté však zaslechnu Alexin hlas a tak všichni stichenem a posloucháme. Vím,že to není asi moc slušné,ale opravdu je dnes nějaká divná a jestli za to může ten kluk, tak to chci vědět.
Vlastně to chci vědět i tak. Chci tady být pro ní.

I když dnes je tady poslední den.....

Vítám vás u dnešního dílečku. Doufam že se líbí. Prosím o voltes a komentíky. Niki<3

Q:Taky už máte vánoční náladu? :D

A: Já celkem jo, už si doma zapaluji i vánoční svíčku :Ddd