Drag me down (N. H.)

20.

,,Ahoj." pozdraví mě Charlie,kterému na obličeji pohrává celkem nervózní výraz.

,,Co potřebuješ ?" zeptám se místo pozdravu a skřížím si ruce na prsou. 

,,Já.....chtěl bych ti to vše vysvětlit." povzdechne si.

,,Myslím ,že tady není co vysvětlovat ." namítnu. Možná jsem teď hnusná,ale přeci jenom on mi celkem ublížil.

,,Alex prosím, já nechci aby jsi na mě byla naštvaná." hodí na mě prosebný pohled.

,,Na to už je asi trochu pozdě nemyslíš ?" pozvednu tázavě obočí.

,,Jo to máš asi pravdu, já, jen ti to chci vysvětlit. Dej mi pět minut, prosím. Jen pět minut." zaprosí ještě jednou. Možná bych mu měla dát šanci to vysvětlit. Přeci jen prožili jsme spolu i dobrý časy a nebýt jeho tak bych teď s Niallem nebyla. 

,,Fajn máš pět minut." přikývnu nakonec. 

,,Děkuju, tak jak bych začal......já vím,že jsem to posral,ale chci aby jsi věděla,že tě mám rád. Jasně nemiluju tě,stejně tak jako ty nemiluješ mě a myslím ,že jsme si oba uvědomili, že mezi námi asi nebyla ta potřebná chemie,ale měl jsem tě rád a pořád mám. Jako sestru nebo nejlepší kamarádku. A právě proto jsem ti nechtěl ublížit. Vím čím jsi si prošla a nechtěl jsem se s tebou rozejít a opět tě tím zasáhnout, proto jsem tě tajně podváděl s Nicki a věř že i jí to bylo líto. Nám oběma,že jsme ti museli lhát,ale nechtěli jsme ti ublížit. Já vím,že to zní naprosto absurdně a ohraně,ale opravdu to tak je. I když jsem tě nemiloval tak mi na tobě záleželo a věř,že jsem ti nechtěl ublížit, prosím." snaží se mi vše vysvětlit. A já už přeci jenom najednou nejsem zase tolik naštvaná. Za prvé to ze mě za tu dobu trochu vyprchalo a za druhé ta jeho řeč byla prostě hezká.

,,Ale ublížil." povzdechnu si.

,,Já vím a moc mě to mrzí opravdu a Nicki taky, ani sem nechtěla semnou jít, prej se ti nemůže ani podívat do očí teď ." má stále ten smutný pohled. Sakra proč já jenom musím bejt tak lehce zlomitelná.

,,Jsi s ní štastnej ?" zeptám se a tím tak trochu změním téma. Zdá se být trochu zaseknutý mou otázkou,ale poté se usměje a přikývne.

,,Moc. Já.....miluju jí a ona mě taky." je vidět jak je nervózní.

,,Tak alespoň, že tak." pousměju se.

,,Mám to brát jako že jsi mi odpustila ?" najednou se rozzáří.

,,Jo." přikývnu a než se naděju tak mě pevně obejme. 

,,Děkuju, mám tě rád." řekne a poté se ode mě odtáhne.

,,Vždyť já tebe taky." trochu se zasměju. Poté mě však vyruší zakašlání zamnou. Otočím se a spatřím svého přítele v rozcuchaných mokrých vlasech. Sakra je fakt sexy. Přejde ke mně a majetnicky kolem mě obmotá své ruce. To mě však donutí k úsměvu.

,,Charlie tohe je Niall, můj přítel. Nialle tohle je Charlie." představím je a Charlie na Nialla kývne na pozdrav,ale Ni mu to neoplati.

,,Jako TEN Charlie ?" všimnu si jak zatne pěsti a tak celkem vystrašeně přikývnu. 

,,Co tady chceš ?" koune následně na něj a já vidím jak se drží aby nevybouchl. Charlie se nadchne, aby něco řekl,ale já ho předběhnu.

,,Klid Ni, už jsme si všechno vyříkali a je vše dobrý ." věnuji mu přesvědčivý úsměv. Je vidět,že se přemáhá,ale nakonec přeci jen jeho výraz zjemní a i on pokyne Charliemu halou na přivítání.

,,Takže je pravda,že jste spolu a Niall sem s tebou přijel." podotkne Charlie.

,,Jak to víš ?" zeptám se překvapeně.

,,To víš, tady nic neutajíš. Všichni vědí všechno. Každopádně já už půjdu." 

,,Jdi a vyřiď Nicki,že se na ní nezlobím a že se za ní do konce týdne stavím a domluvíme všechno co se týče práce a tak." věnuji mu lehký úsměv. 

,,Dobře vyřídím, tak se mějte." mávne na nás a poté co mu rozloučení oplatíme se vydá pomalu od nás. 

,,A mimochodem.......moc vám to spolu sluší. Takhle štastně jsi semnou nikdy nevypadala." usměje se ještě než zmizí za naší brankou a já se musím zamilovaně usmát na Nialla.

,,Ty jsi mu opravdu odpustila ?" zeptá se zatímco se spolu vydáme pomalu nahoru do mého pokoje a já přikývnu.

,,Proč ?" následuje další otázka.

,,Každej má přeci právo na štěstí. A já to svoje už mám. " pokrčím s úsměvem  rameny a zavřu za námi dveře v mém pokoji.

,,Jsi neskutečná, ty jsi taky moje štěstí, miluju tě tak strašně moc." skloní se ke mně a políbí mě přičemž mě přišpendlí na dveře. Po chvilkovém líbání slyším jak zamkne můj pokoj a asi vám nemusím říkat co následovalo. Jsem šťastná, jsem opravdu šťastná. Kdo by to kdy řekl? Nikdo. Asi ani já ne. Ale jak je vidět.

Štěstí si vždycky najde tu nejméně předpovídanou dobu k tomu přijít.

Taaak, a to byl poslední díl tohohle příběhu. Už nás čeká jenom Epilog. Tenhek příběh mě bavil, i kdyz mě mrzí že na to mám tak málo času a to mi to celé tak trochu kazí. Ale co už, s tím nic neudělám. Hlavně jestli vás to bavilo alespon trošičku i když Tenhle příběh urcite nepatří mezi nějaké trháky. Tak se vidíme příště z Epilogu. Niki <3

Q: Já mám už nápady na příští příběh ale je tady důležitá otázka? Chcete odeme další příběhy?
A:Protoze už bohužel nevydává tak často tak se bojím jestli to má vůbec cenu :(