Drag me down (N. H.)

1.

,,Once in a lifetime it's just right we make no mistakes
Not even a landslide or riptide
could take it all away  

Somehow it feels like nothing has changed
Right now my heart is beating the same
Out loud someone's calling my name
It sounds like you......"   otevřu oči a úlevně vydechnu když si uvědomím, že už je pátek a tudíž zítra víkend, kdy nemám brigádu. I když mě moje brigáda i celkem baví,ale kdo by nechtěl mít o letních prázdninách volno že ?  Každopádně to není jediná věc proč mám radost. Kromě toho mi je dnes konečně osmnáct a já jsem konečně plnoletá. Jupí na tenhle den jsem čekala tak dlouho.Právě jsem dodělala maturitu a teď se tak nějak rozhoduji zda jít na univerzitu nebo co. Zatímco netuším co bych chtěla dělat. Každopádně tedy típnu budík s písničkou od mojí nejoblíbenější skupiny One Direction. Miluju ty kluky, jsou tak úžasný. Ale samozřejmě to je jen fanouškovská láska, koneckonců mám přeci přítele, kterého miluju. Vylezu tedy z postele.Obleču si červené tílko na tenkých ramínkách, které zastrčím do volnějších červených kalhot, které bych přirovnala k teplákům, ale uplně tepláky to nejsou a mají modrý pruhy na strnách.Zkrátka se takovýhle kalhoty teď nosí a mně se to líbí. Poté zalezu do koupleny, kde vykonám rychle ranní hygienu, rozčešu si svoje tmavě hnědé dlouhé vlasy a alespoň přejedu řasenkou řasy rámující mé zelené oči. Poté rychle koupelnu opustím jelikož mi je jasné, že se tam za chvíli vřítí Natalia, moje sesta respektvie nevlastní sestra, koneckonů jako všichni v téhle rodině,ale o tom jindy. Natalia už tady s námi normálně nebydlím,ale teď sem přijela na týden i se svým přítelem. Koneckonců ona je o pět let starší než já. Zamířím si to tedy do kuchyně na snídani.

,,Dobré ráno." popřeji rodičům. 

,,Dobré Alex." oba mi s úsměvem odvětí a mamka poté zašátrá v lednici a něco z ní vyndá.

,,Všechno nejlepší k osmnáctinám holčičko." vyndá krásný černo fialovo červený dort na kteérm sídlí z jedlého papíru i fotka One Direction.

,,Ten je nádhernej, děuju moc." odložím dort na linku a hned jí s úsměvem skočím kolem krku.

,,Nemáš vůbec zaco. " oplatí mi obětí. Vím, možná si říkáte osmnácti letá holka a chvoá se jako vlhká třináctka (nic proti vlhkejm třináctkám) ale co už, hold taková jsem a nikomu v mém okolí to nevadí a těm co to vadí tak s těma se nebavím. Ale zase si nemyslete, že jsem nějak šílenec, kterej by je kdovíjak stalkoval nebo já nevím co všechno. Jen prostě miluju jejich hudbu a líbí se mi to jaký jsou, ikdyž vím, že je asi nikdy neuvidím. Následně jdu obejmout i tátu.

,,Tak kde je ta naše oslavenkyně ?" ozve se od schodů a za chvíli se předemnou objeví Naty i se svým přítelem.

,,všechno nejlepší ségra." vtiskne mi pusu na tvář a oba mi popřejou. Následně mi dají šedou krabičku, kterou když otevřu spatřím nádherný bílý obal na mobil s obrázkem Nialla. Víte to je můj oblíbenec.

,,Děkuju, jste zlatý. Nemůžu uvěřit, že už to je jedenáct let co jsem tady s váma a užívám si díky vám života." usměji se až mě začnou štípa slzy v očích. 

,,To je dobrý holčičko, my jsme taky rádi, že jsi tu s náma." obejme mě hned mamka a přidají se k tomu všichni ostatní. Nasnídáme se tedy dortu a táta mě poté cesotu do jeho práce hodí do té mojí. 

,,Ahoj Nicki." mávnu na mojí kamarádku, když otevřu dveře od kavárničky kde obě děláme. Nicki je vlastně víeméně moje jediná lepší  kamarádka, asi by se dala nazvat i nejlepší. Ale přeci jenom moje ségra je pořád na prvním místě.

,,Ahoj, všechno nejlepší osmnáctko."usměje se na mě a příjde mě obejmout.

,,Děkuju, jen si vezmu zástěru a jsem u tebe ať můžeme otevřít." oplatím jí ještě úsměv než zalezu dozadu do naší šatny, kde si odložím kabelku a kolem pasu si obmotám bílou zástěrku. naštěsít tu nic víc mít nemusíme. Její rodiče to tu totiž vlastní a tak jsme si mohly říct, že žádný velký stejnokroje nechceme.

,,Na, tady máš menší dárek." usměje se na mě když se vrátím zpět k ní a podá mi obálku ve které se nachází peníze.

,,Neblázni, to nemůžu příjmout." zakroutím hlavou.

,,Ale můžeš, i rodiče to tak chtěli. Pracuješ tady dobře a tohle máš brát jako takovou prémii k narozeninám. Navíc si dneska dáme spolu dortík až bude volno." usměje se.

,,Tak děkuju." obejmu jí s úsměvem a poté už otevřeme a dáme se do práce.

Asi tak kolem třetí hodiny odpoledne zacinká zvoneček a otevřou se narůžovělé dveře ve, kterých se objeví krásný kluk/muž. Neboli můj přítel. V ruce drží několik bílých růží a když mě spatří zamává na mě. Naštěstí tu zrovna není moc lidí a ty co tu jsou tak už mají vše potřebné tak se k němu hned nadšeně rozeběhnu a skočím mu kolem krku. 

,,Všechno nejlepší zlato." vtiskne mi polibek a následně předá růže.

,,Děkuju." převezmu si je od něj a kouknu do jeho hnědých, čokoládových očí. Jsme spolu už něco málo přes rok a já jsem spokojená. 

,,Nemáš zaco a to není všechno,pojď." chytne mě za ruku a spolu dojdem až k pultu kde se Charlie přivítá s Nicki. 

,,Jak myslíš, že to ještě není všechno ?" zeptám se ho.

,,No víš, tady s Nicole jsme se tak nějak složili a na půl jsme ti koupili dárek." zaculí se tajemně a já kouknu nejdříve na něj a poté i na ní která se taky usmívá.

,,Ještě jednou všechno nejlepší." usměji se opět a podá mi zlatou obálku. Převezmu si jí zatímco mi v hlavě šrotuje co mi asi tak mohli dát. Peníze to určitě nebudou. Ale co jiného by sakra dávali do obálky ? 

Dárek, který změnil vše.....

Tak vás vítám u prvního dílu. Asi pocitejte s tím že spíše takhle budou nějak vycházet ty příběhy jednou za tři dny. Neříkám že se to občas nepodaří dříve, ale radši s tím počítejte :) Niki<3

Q: Taky je vám taková zima že už nosíte zimní bundu? :D
A: protože já bez ní mrznu :D