Epilog

3K 109 31
                                    

O půl roku později

,,Ano mámi. Vám s tátou taky štastný a veselý. Uvidíme se ztíra, už se s Niallem těšíme. Papa." ukončím hovor s mamkou. Předtím jsem ještě voala s Charliem a Nicki, aby jsme si popřáli štastný a veselý a domluvili se kdy se zítra sejdeme. Ti dva jsou pořád spolu a já se s nimi pořád bavím. Každopádně, abych vás uvedla do momentální situace. Dnes je štědrý den a já se právě nacházím v Londýně v Niallově vile. Chtěli jsme vánoce oslavit spolu a navíc jsem si prostě nemohla nechat ujít možnost vidět vánoční Londýn ,který je prostě dechberoucí. A tak jsem sem přijela před pár dny a dnes to s Ninim večer oslavíme a zítra jedeme k nám do Lierpoolu a další den letíme k Niallovým rodičům do Irska. Muísme ty vánoce přece pořádně oslavit ne ? Každopdáně já už musím vyrazit, protože mám za chívli sraz s Destiny v jedné kavárně. Chceme si vyměnit dárky a tak. Ni ještě musel jet pracovat ale do večera se vrátí a užijeme si společně štědrý večer. Přes své černé šaty si tedy obleču bílý kabátek, obuji si boty na podpatku, vezmu kabelku a vyrazím. Jak já miluju tohle město. A teď na vánoce to je snad ještě krásnější. Všechno je tady zahaleno pod bílou sněhovou pokrývkou a do toho padají stále další a další vločky. Opravdu jsem se tady do toho zamilovala a už teď vím,že až se budu rozhodovat kam se jednou přestěhuji, bude to sem. Nasednu do taxíku , který jsem si zavolala a poté co nadiktuji řidči kam mě má odvést vyjedeme. Já se přitom koukám z okna a vnímám tu krásnou atmosféru. Obzvlášt když vjedeme do centra, je to tady úplně dechberoucí. Ta výzdoba je úchvatná. Nad ulicemi vysí obří andělé a všude jsou světýlka. Když dorazíme na místo, ke kavárně kde máme s Destiny sraz, zaplatím taxikáři a poté vystoupím a zamířím si to do kavárny. Všimnu si mojí nejlepší kamrádky jak sedí v zadnější čásit u stolu a zamává na mě ,přičemž ukáže na dva kelímky na stole. Pochopím a vydám se rovnou tedy k ní. Něco málo přes hodinu si tady povídáme a taky si vyměníme dárky.

Když jsme poté starbucks opustily objevili se tady nějací dva paparazzi,kteři byli celkem dotěrní,ale co už. Už jsem si na to celkem zvykla a vím že s tím nic neudělám. Akorát by mě v životě nenapadlo,že někdo bude chtít fotit můj život a už vůbec by mě nenapadlo,že to nebude kvůli mně,ale kvůli tomu s kým chodím. Opravdu to celkem nepobírám an budu vám lhát, není mi to moc příjemný. Ale Ni za to stojí. 

Nandám jídlo co jsem uvařila na dva talíře,které postavím na stůl. Ni by měl každou chvíli dorazit a pustíme se do toho. Hrají mi tady koledy takže si radostně prozpěvuji zatímco ještě tedy dopřipravuji poslední detaily na jídelním stole. V tom se ozve bouchnutí dveří a následný hlas mého přítele.

,,Jsem doma lásko." musím se okamžitě usmát a rozejdu se za ním abych ho přivítala.

,,Ahoj." věnuji mu úsměv a než se naděju už si mě přitahuje do polibku. 

,,Studíš." zasměju se když se jeho ledová ruka ocitne na mém krku. 

,,Promiň, chyběla jsi mi." šeptne mi do rtů. 

,,Ty mně taky, ale teď pojď jíst, už to tam na nás čeká." zamilovaně se zaculím a vtisknu mu ještě jeden polibek načež on si sundá bundu, proplete si semnou prsty a vydáme se večeřet. Po výbroné večeři, jo fakt se mi povedla, se přemístíme do obýváku, kde si s Niallem sedneme za klavír na který mě naučil hrát a zazpíváme si několik koled a zbytek večera spolu strávíme v obětí na gauči kde koukáme na spoustu pohádek a vánočních filmů. Jsem tak štastná a to jsem ještě nevěděla,co za překvapení mě čeká ráno pod stromečkem.

,,Zlato vstávej." probudí mě Niallův hlas šeptající do mého ucha.

,,Ještě pět minut." zamrmlám. Vstávala jsem asi ve tři, abych šla dát dárky pro Nialla pod stromeček a pak jsem nemohla nějakou chvíli usnout jak jsem se tím probudila. Takže jsem teď celkem unavená.

,,Ale lásko, už je čas jít ke stromečku je šest a čekají tam na tebe dárky." zasměje se přičemž mě pohladí po boku. Otevřu oči a kouknu do těch jeho. Miluju rána,kdy se probouzím vedle něj.

,,Dárky jo ? To jsem byla tak hodná ?" pozvednu obočí.

,, No....asi jo." pokrčí nevinně rameny načež se zasměju a přitáhnu si ho do polibku. 

,,Kdo tam bude prvmí ?"zaculím se a následně rychle vyskočím z postele a bežím do obýváku jen v mém oblečení na spaní skládajícího se z vánočních červených kalhot a Niallova bílého trička.

,,Ty potvůrko." slyším za sebou jeho hlas a musím se začít při běhu smát. On mě však během chvilky dožene a vyhodí si mě do náručí zatímco se oba spolu smějeme jako malé děti. Každpoádně si rozdáme těch pár dárků co zde máme a začneme je rozbalovat. Dohodli jsme se totiž, že si toho nebudeme nadělovat zbytečně moc. Spíše nějaké maličkosti, než honosné dary. Přesto jsem se svými dárky pro Niniho byla spokojená a i jemu se líbili,takže jsem byla hdoně štastná. Já od něj naopak dostala krásný řetízek s přívěskem čtyřlístku,který byl posetý zelenými kamínky. To prý aby všichni věděli,že jsem jeho štěstí. Muselo to stát majland taky jsme mu za to trochu vynadala,ale je to krásné. A taky pro mě složil písničku Olivia, která je podle mého druhého jména. No nemilujte ho.

,,No ještě máme něco v punčochách ne ?" usměje se a podá mi tu mojí zatímco on se s tou svou usadí vedle mě.Oba jsme tam měli hlavně nějaké čokládky a sladkosti. Jenže já dkyž jsem došla až na dno punčochy, narazila jsme tam na černou krabičku obdélníkového tvaru. Vytáhla jsem jí a nechápavě jsme se podívala na Nialla. Ten se na mě jen uculil.

,,Tak jí otevři." pokyne mi a zdá se být trošku nervózní. Co to asi může být. Kdyby to mělo jiný tvar možná by mě i napadlo,že mě chce požádat o ruku, i když myslím,že to by po půl roce asi možné nebylo. Jestli to vůbec někdy možné bude,ale takhle prostě nevím. Lehce rozklepanými prsty jí otevřu a pohled se mi naskytne na klíč. Klíč ? Proč klíč ? překvapeně se kouknu na Nialla a on se dá do řeči. 

,,Víš já......opravdu tě miluju a zkrátka mě napadlo no.....jestli by jsi tady se mnou nechtěla být, víš jako na pořád. Jako....bydlet semnou, tady, semnou, tady. A-a na to by jsi samozřejmě potřebovala svůj vlastní klíč." vysvětlí a mně se naženou slzy do očí.

,,Chceš, abych se k tobě nastěhovala ?" zeptám se pro jistotu jestli jsem to pochopila správně.

,,Jo." vydechne s přikývnutím. 

,,Moc ráda." usměju  se a skočím mu kolem krku přičemž spojím naše rty v jedny a po tváři mi steče několik slz štěstí.

,,Miluju tě." šeptnu do polibku,který je opravdu plný všech emocí,které k sobě cítíme.

,,Taky tě miluju." oplatí mi a i v jeho očích se zalesknou slzy. Bože já jsem tak štasntá.

Víte prošla jsem si v minulosti dost špatnejma věcma,ale teď už jsem si konečně stoprocentně jistá,že s jeho láskou mě už nikdo neshodí dolů......

Konec


Tak a je tu Epilog. Páni to to zase uteklo. No.... Co říct. Doufám že se vám tenhle příběh líbil a že vás bavil i přesto že díly už nejsou tak časté jako bývaly.i přesto jsem si tenhle příběh opravdu užila, prostě to miluju a váš taky. Tak doufám že se budeme vídat i u dalších příběhů. A láskou Niki <3

Jinak nevím kdy přesně vijde nový příběh, ale nejspíše až po víkendu. Zatím vám toho o něm moc neřeknu, protože ještě uvažuji i nad názvem takže tak.:D taky si to musím ještě trošku promyslet a tak, ale doufám že bude dobrý. Ale nebojte určitě vám dám vědět. xoxoxo

Drag me down (N. H.) Kde žijí příběhy. Začni objevovat