Drag me down (N. H.)

15.

,,Ahoj Alex." ozve se Charlieho hlas z druhé strany telefonu. 

,,Ahoj." odpovím mu prostě.

,,Tak jak se tam v Londýně máš ?" zeptá se.

,,Jo tady je to skvelý, jak se máš ty ? A proč jsi mi vlastně ráno nebral telefon ?" zajímám se. Jsem zvědavá co si vymyslí za výmluvu.

,,Jo, promiň já jsem zrovna platil v obchodě a pak jsem to vezl domů a tak." jo jasně.

,,Aha a jak se má Nicki ?" prohodím jakoby nic.

,,N-no no dobře,asi. Proč se mě ptáš ?" slyším, že je nervózní.

,,No jen tak, jsem si myslela,že víš jak se má když jí šukáš." trochu zvýším hlas ,ale poté mi dojde,že tady v té budově přeci jenom nejsem sama. Naštěstí tady zrovna semnou na chodbě nikdo není. Z druhý strany se ozve překvapené zalapání po dechu. 

,,C-co...j-jak ?" zakoktá se. 

,,Slyšela jsem vás ráno...." na chvíli se odmlčím jelikož mě začnou štípat slzy v očích. Notak přece se nerozbrečíš, tu radost mu neuděláš.

,,Místo, aby jsi mi to típnul jsi to zvednul." dodám.

,,Ale já...já ti to vysvětlím." vydechne.

,,Ne Charlie, nic mi nevysvětluj, nemá to cenu. Víš.........nejvíc mě mrzí,že jsi mi to nebyl schopnej říct jako chlap narovinu. Ty mě radši podvádíš,už kdovíjak dlouho. Jak dlouho to už vůbec je hm ?" držím se, abych se nerozbrečela.

,,Asi dva měsíce." řekne potichu. 

,,Aha.....řekni mi proč ? Proč ? Nechápu proč jsi mi to prostě neřekl,tak by jsme se rozešli a bylo by to,ty mě radši místo toho podvádíš s mojí kamarádkou. Už tě nechci vidět a jí taky ne. Je konec." řeknu a jelikož cítím,že nemám daleko od slz,tak hovor rychle típnu. Několikrát se rychle nadechnu a poté se vráítm zpět do místnosti. Když otevřu dveře, všichni na mě koukají se soucitným pohledem. 

,,Předpokládám,že jste to všechno slyšeli." domyslím si a sednu si na gauč. 

,,Promiň, nechtěli jsme poslouchat,ale ....bylo to slyšet." omluvně se na mě podívá Destiny a já chápavě přikývnu. 

,,Jsi v pořádku ?" usadí se vedle mě opatrně Ni a já se zadívám do jeho modrých očí. 

,,Ehm.....lidi půjdete si semnou něco koupit k jídlu dolů ?"ozve se Loui a všichni kromě Nialla přikývnou a tak opustí místnost a zůstaneme tu jen my dva. Já hlavu sklopím do svého klína, na své ruce které zde mám spojené. 

,,Rozešli jste se ?" položí spíše řečnickou otázku, protože to samozřejmě slyšel.

,,Jo." přikývnu.

,,Ráno jsem mu volala a on to zvednul i když asi nechtěl. Slyšela jsem jak se baví s mou teď už bejvalou kamarádkou Nicki a slyšela jsem toho víc než jsem měla. Prý spolu spí už dva měsíce." povzdechnu si a po tváři mi steče jedna neposedná slza. 

,,Pšš, nebreč, nestojí ti za to." jednou rukou mi setře slzu z tváře a druhou následně chytne jednu s mých ruk a proplete si semnou prsty. Jelikož má hlava směřuje stále do mého klína dokonale tak můžu vidět jak do sebe naše ruce zapadají. 

,,Já vím,že ne. Jen bolí ta myšlenka že..........víš i když jsem ho asi úplně nemilovala.......pořád jsem ho měla ráda a věřila mu. A teď zjistím,že už mi vlastně dva měsíce lže do očí a to celkem bolí." řeknu smutně a trochu víc stisknu jeho ruku načež se musím přeci jen trošku pousmát.

,,Navíc když si vzpomenu jak jsem byla špatná, z toho že ......že jsem se líbala s tebou i když jsem byla s ním a potom zjistím,že vlastně on mě podváděl už jakou dobu. Říkám si jaká kráva jsme byla, možná kdybych si dřív uvědomila, že ho nemiluju mohlo být všechno lehčí. Mohli jsme se rozejít,on by mi k narozkám nedal ten dárek co mi dal a já bych tady teď s tebou nebyla a nebyla z toho všeho zmatená." povzdechnu si. 

,,Jak to myslíš ? Lituješ toho ? Lituješ toho,že jsi tady teď semnou, toho polibklu, toho všeho ?" v jeho očích se mihne opravdový smutek.

,,Já nevím Ni, jsem sakra zmatená. Přijela jsem sem a když jsem poznala tebe, jakoby se mi najednou všechny mé pocity obrátily vzhůru nohama. Začala jsme si uvědomovat,že to jak se cítím s tebou je mnohem lepší než to jak se cítím s Charliem. Začalo mi docházet, že vztah s ním byla jen taková iluze lásky. Ten polibek......... znamenal pro mě docela dost, nevám jak pro tebe, ale pro mě jo.....jenže zítra odjížím a tak moje city musí stranou, nehledě na to,že pro tebe to nejspíš tolik neznamenalo. Já......asi bude lepší když teď půjdu. Potřebuju si vyvětrat hlavu a být chvíli sama." dostanu ze sebe nějakým způsobem i když mi příjde, že to co říkám vůbec nedává smysl. Zvednu se a vymaním ruku z jeho sevření.

,,Alex neodcházej, prosím." hned se postaví taky a opět mě chytne za ruku otáčejíc mě tak čelem k sobě. 

,,Nialle......." povzdechnu si.

,,Ne, teď budu mluvit já. Taky k tobě cítím něco a lhal bych kdybych řekl ,že to je jen přátelská láska a ten polibek......znamenal pro mě hodně." lehce se pousměje zatímco já ho jen poslouchám a stále se utápím v jeho očích.

,,Ale já zítra odjždím domů." následuje další můj povzdech.

,,Já vím a právě proto si tě chci ještě užít a ztrávit všechen ten čas s tebou. Je mi jedno jak. Je mi jedno jestli budeme ještě tady se všema nebo jestli si půjdeme ke mně nebo k tobě pustit film, povídat si. Je mi to jedno, jen chci být s tebou tak prosím neodcházej." prosebně se na mě podívá. No copak mu můžu odolat ? nemohla bych ani kdybych chtěla a tak se k němu natáhnou a obejmu ho kolem krku. Jeho ruce se okamžitě obmotají kolem mého pasu a já se musím konečně upřímně usmát nad tím pocitem bezpečí. Je fakt vůbec možné,že mě někdo jako on má rád více než jako kamarádku ? 

,,Mám tě rád, moc rád." šeptne potichu jakoby se bál,že tuhle chvíli zkazí.

,,Taky tě mám moc ráda Ni." odpovím mu a tak tu chvíli stojíme jen tak v obětí než se vrátí naši přátelé.

Miluju ho.....

Hezkou neděli přeji všem. Doufám že se dilecek líbil. Prosím o voltes a komentiky. Niki <3

Q: kdo taky sledujete xfactor UK? A pokud sledujete koho máte nejradši z Louiho kluků?
A: Já to naprosto miluju a jako nejradši mám asi Brendana, ale všichni tři jsou naprosto skvělí a dokonalý. <333333 #teamLT