Honest [CZ]

19.10. 18:37

He: Doufal jsem, že nezavoláš.

Me: Já taky. Ale... uh, prostě nic.

He: Snažil ses alespoň o to si nějaké kamarády najít?

Me: Ano.

He: Proč mám takový pocit, že pěkně kecáš?

Me: Nekecám!

He: Hovno nekecáš.

Me: Ale-

He: Nedohaduj se se mnou a přiznej barvu.

Me: ...

He: Taehyungu.

Me: Když oni jsou všichni tak tupí a... a hrozní. Nerozumím jim.

He: Pokud budeš mít takovejhle přístup ke všem lidem, tak si asi opravdu žádný kamarády nenajdeš.

Me: Já ale takový přístup ke všem lidem nemám.

He: ... Vážně?

Me: Tak alespoň ne k tobě.

He: Protože já jsem jen nějakej náhodnej člověk na telefonu, co ti říká, jak přežít den. Volající máma, studna, věštírna, chůva, chápeš?

Me: Jistě.

He: Nech si tu ironii.

Me: Tak neříkej něco, co není pravda.

He: Je to pravda, Taehyungu. Je to holý fakt.

Me: Co když se ale chci seznámit?

He: Tak tě zklamu. Já totiž nechci.

Me: Umm... p-proč ne?

He: Prostě nemám zájem. Jsem ochotný ti nějakým způsobem pomoct z tvých údajných depresí, ale nic víc.

Me: Tak... fajn. Okey. Jak chceš.

He: To neznělo příliš přívětivě.

Me: ... T-taky nemělo.

He: Taehyungu.

Me: ...

He: Nepopotahuj.

Me: ...

He: Nechtěl jsem tě rozesmutnit.

Me: Docela se ti to ale povedlo.

He: Já byl jen upřímný.

Me: No právě.

He: Vždyť to si chtěl, ne?

Me: Já s chtěl jen skamarádit.

He: ...

Me: ... Radši dobrou.

He: Taehy-

hovor byl přerušen