Honest [CZ]

12.11. 05:41

He: To, že se snažíš nebýt otravný mám sledovat i na tom, že mi voláš čím dál tím míň?

Me: Možná.

He: Plus ještě... co děláš tak brzo vzhůru?

Me: Mohl bych se tě zeptat na to samý, Hyung. Já se chystám do školy. Chci totiž mít všechno v klidu a ne chodit do třídy až přímo na hodinu. Tak bych se nestihl nic naučit.

He: Proč se teda neučíš večer?

Me: Snažím se o to, ale kolikrát mám na práci mnohem zajímavější věci, než je učení.

He: Třeba?

Me: Uh, já teď nevím... třeba... čtení nebo koukání na videa a tak...

He: Tak to si ale musíš určit priority. Takhle to dlouho nemůžeš dělat... kolik hodin průměrně spíš?

Me: No... Tak pět? Asi? A co máš pořád s tím spánkem?!

He: No pak se nediv, že jseš věčně mimo.

Me: Ale to není... to není tím.

He: Tak čím? Z čeho jseš tak mimo? Co tě tak rozhozuje?

Me: J-Já vážně nevím.

He: Každej to ví, jen to buď nechce říct, nebo si to v nějakých souvislostech neuvědomuje.

Me: Tak asi hodně přemýšlím, nebo zkrátka ulítávám do svých představ, no. Já prostě nevím.

He: A o seš radši v představách než v realitě?

Me: Umm... to těžko říct, heh.

He: Taehyungu...

Me: Hyung, nepač to ze mě. Je to trapný, nechci o tom mluvit...

He: Tae... mluv. Je jedno, že to je trapný. Už jsi mi řekl dost volovin, tohle mě nezabije.

Me: Ale tohle je vážně hloupý.

He: Proč by mělo?

Me: Tak když tam lítám za tebou...

He:...

Me: Hyung?

He: Zbav se toho.

Me: Nikdy.

hovor byl ukončen

„Uh, nebuď naštvanej.“