Honest [CZ]

16.2. 16:04

Me: Oh, ahoj pane hledající Kima Taehyunga.

He: Ahoj-... pořád nevím, kdo jsi. Ale konečně. Celej včerejšek a ani dneska dopoledne jsem se ti nemohl dovolat.

Me: Tak sorry, jsem na horách, no. Radši budu lyžovat, než abych čekal na nějakej hovor.

He: Tak jistě, chápu... možná i to, že jsi na horách, bylo příčinou přerušení toho posledního hovoru.

Me: No, to je možný.

He: Spíš jistý... každopádně co tedy chceš?

Me: Jak co tedy chci?

He: Předtím, než jsme ztratili signál, jsi říkal, že za to, že mi dáš Taehyungovo číslo, něco chceš. Co to tedy je?

Me: Tys to neslyšel?

He: Uh, evidentně ne, když se tě na to teď ptám.

Me: Fajn, fajn. Chtěl jsem znát tvé ctěné příjmení.

He: Oh, aha... dobře.

Me: A tak to tedy zní? Tvé příjmení...

He: Kim.

Me: Eh, tuctové. A stejné jako Taeovo.

He: Nepovídej.

Me: Hah.

He: Tak, když už moje příjmení víš, dáš mi Taehyungovo číslo?

Me: Oke, pošlu ti ho zprávou. Ale neříkej mu, že ho máš ode mě, jasný?

He: Jistě, jistě. Neboj.

Me: Fajn. Už jsem ti ho... počkej... jo, už jsem ti ho poslal.

He: Děkuji ti! Jsem ti zavázanej.

Me: Není za co. Někdy si to později vyberu. Mrk, mrk.

He: Mrk, mrk?

Me: Sorry, trávím moc času na sociálních sítích a psaním si s jednoduššími lidmi. Ignoruj to.

He: Doobře... ještě jednou děkuji.

Me: Maličkost, Kime.