He: Ahoj, Tae.
Me: Ahoj, Hyungie.
He: Jak se ti daří?
Me: No... Po včerejšku se mi daří úžasně. Co tobě?
He: Řekl bych dobře, ale to, že jsme začali klasickou nudnou otázkou, na kterou poslední dobou začínám mít silnou alergii, tak se má nálada lehce snižuje ke stavu, kdy nejsi na svém obličeji schopen udělat nic jiného než palm face.
Me: A jinak?
He: Jinak... asi dobrý.
Me: Tak to je fajn.
He: A... proč se po včerejšku máš tak úžasně?
Me: Co Je to za otázku, Hyung...
He: Naprosto normální.
Me: Hah, tak setkal jsem se s tebou, přičemž si neutekl! Gratuluji...-
He: Nech si toho tleskání.
Me: Promiň, hihi.
He: Ehhh... pokračuj.
Me: No... pak jsme spolu strávili krásný večer, konečně jsem zase jednou viděl noční Daegu a jako bonus jsem dostal pusu a zjistil tvoje jméno. Myslím, že už spokojenější být nemůžu.
He: ... Jsem moc rád, že se ti včerejšek líbil.
Me: Můžeme si to zase někdy zopakovat, Hyungie.
He: To můžeme, Tae.
Me: Hyungie.
He: Tae.
Me: Hyungie.
He: Tae?
Me: Ach jo, to je vážně vtipný.
He: Trochu je, no.
Me: Netušil jsem, že by ses mohl jmenovat zrovna takhle. A vlastně... dává to i smysl.
He: Tak všechno, co dělám a říkám, má povětšinou nějaký smysl.
Me: To Už jsem si stačil všimnout... jinak máš krásný jméno.
He: Asi tak stejně krásné, jako máš ty.
Me: Hihi.
ČTEŠ
Honest [CZ]
FanficNejsem si jist, zda je dobrý nápad volat na nějaké náhodné číslo, ale... já už jsem opravdu zoufalý. - Upozornění: • forma dialogů • náznak tématu psychických problémů © AnythinGEL2018/2019