Honest [CZ]

1.11. 20:46

He: Ahoj.

Me: Hezký nový měsíc, Hyung!

He: Ehm... jo, hezký nový měsíc i tobě, Taehyungu.

Me: Děkuji! Jsi milý!

He: Jsi nějaký veselý...

Me: Já vím!

He: A... proč pořád křičíš?

Me: Nevím! Jsem asi nějakej nahypenej, hah.

He: Jo, to jsem si všiml.

Me: Tak vidíš! Proč se.tedy tak blbě ptáš?

He: Nejdřív jsem jen konstatoval fakt a pak to byla nepřímá otázka na tvé duševní zdraví.

Me: Ahaaa. No, mám skvěle! Líp jsem se dlouho neměl!

He: Proč vždycky nějaké tohle prohlášení, co vypustíš ze svý nevymáchaný pusy, zní strašně nepřesvědčivě?

Me: Tak to už vůbec nevím, Hyung.

He: Na řečnickou otázku se neodpovídá, moulo.

Me: Ale ironie se dá použít vždycky, moulo číslo dvě!

He: Dobře, hele... klidní hormon. Vážně. Za chvíli bude noční klid.

Me: Až za dvě hodiny, Hyung. Máme ještě fůru času...

He: Tak tu fůru času můžeš věnovat přemýšlení nad tím, co jsi dělal, že takhle... vyvádíš?

Me: No... to je těžký, meh. Celej den mám v takový... mlze, chápeš? Hah. Ale určitě byl báječný~.

He: Tak co jsi třeba jedl. Nebo pil. Pil jsi dneska něco, co normálně nepiješ?

Me: Umm... to je těžký...

He: Zapoj alespoň jednou za život mozkové závity, prosím.

Me: Nah... asi... Jo! S mamkou jsme si dali kafe! Přežil jsem totiž dneska první den ve škole se zasádrovanou nohou. Tak mi mamka jako gratulaci udělala kafe. Myslím, že mochaccino, hihi.

He: Ah, tak to pak leccos vysvětluje... piješ kafe i normálně?

Me: Ne, proč?

He: Aha... super...

Me: Ups.

He: Tae, prosím tě, zklidni se zavolej, až se s tebou bude možný bavit.

Me: Umm... tak jo, Hyungie~.

He: Hyungie?

Me: Tys mi řekl Tae, tak já musel taky vymyslet nějakou zdrobnělinu.

He: Okey...?

Me: Líbí se ti?

He: Upřímně? Ne.

Me: Ou. No nic. Vymyslím ti jinou!

He: Když ti to udělá radost...

Me: Tak jo! Zatím pa, Hyung. Ještě zavolám.

He: Pa...