Sny

Nikolett

    Žili byli dva moudří mágové. Jeden využíval laskyplnou magii světla, avšak druhý využíval nenávistnou sílu tmy. Přes značné rozdíly byli přátelé. Každý den zkoušel jeden druhého porazit, až z jejich bojů vznikla dívka. Byla stvoření světla i tmy. Dali ji jméno Nikolett, protože vznikla pod jablečným stromem, stalo se její příjmení Appledawn. Její podstata nikdy neměla pevné tělo, proto když tělo zemřelo, přenesla se do své vnučky. Její tekutá podstata vypadala takto. Její vlasy zpola bílé, zpola černé, levé oko rudé, pravé modré. Levé křídlo bílé a pravé černé. Její druhá forma byla bíla vlčice s rudou hlavou a packami.

   O mnoho let později
    „Je divná. Je to cvok.“ Ozývalo se šeptání když procházela Nikol. Malá donedávna blondýna, která se přebarvila na červeno. Byla na takovéhle urážeky zvyklá. Byla jiná než ostatní a se toho báli, proto ji uráželi a šikanovali. Ona však byla silná, nikdy se nepřestala smát. I když ji urážli a smáli se jí, ona se smála. Nebyla sama, nikdy nebyla sama. Byla s Nikolett, která v ní sílila a ukazovala jí krásy života.
    „Je to těžké Nikolett. Nezvládám to. Život mi haze klacky pod nohy, jen proto že jsem jiná. Jiná a prokletá.“
    Nikolett svým klidným hlasem pravila „Ty nejsi prokletá, jen neseš těžký úkol. Lidé nemohou pochopit nikdy, co pro ně děláš.“
    Nikol smutně. „Proč já Nikolett? Proč?. Chtěla bych být normální jako všichni ostatní. Zamilovat se a mít rodinu. Ne věčně chránit svět, který mě nenávidi.“
    Nikolett chápavě „Je to těžké břímě Nikol. Ty sama víš, žes nemohla být normální. Protože kdyby ano, dávno bys zemřela.“

    Takové rozhovory vedla Nikol s Nikolett pořád. Její duše, skrývala třetí nejmocnější bytost na Zemi, hned po Dobru a Zlu. Skrývala Rovnováhu. Rovnováhu díky, které porazila smrt. Musí chránit lidi, kteří ji nenávidi, protože to je úkol Rovnováhy.