Ďábelská souhra✔️

#1

„No tak fajn, bereme tě. Tady to podepiš a v pondělí si přijď pro věci."

Na papír jsem trochu kostrbatě naškrábala svůj podpis a smlouvu podala Richmanovi. Musel vidět, že se mi klepou ruce. Když mi předával klíče, vypadly mi z ruky na desku jeho stolu.

„Nemusíš být nervózní, tady se k nováčkům chováme nejlíp z celé Ameriky. Měla bys vidět ty chudáky, které přijímají na Floridu," zasmál se a ukázal tak své umělé zuby.

Pousmála jsem se. Vtipy svého nového zaměstnavatele přece nemůžu jen tak přejít mlčením. Podali jsme si ruce a já už se měla k odchodu, když mi na rameni přistála jeho ruka.

„Jen moc nepočítej s tím, že hned budeš zpovídat Hallsyho, ještě bys mu zblbla hlavu," poznamenal a znovu se zasmál. „Nejspíš tě nejdřív pošleme do Binghamtonu."

„To jsem nevěděla, že posíláte na farmu i novináře," pokusila jsem se o vtip. Očividně se povedl, a tak jsem opouštěla kancelář manažera v dobré náladě. Z kapsy jsem vyndala papírek s adresou svého nového bytu.

Columbia Street 923, New Jersey, USA

°

Dveře bytu ve vysokém paneláku se za mnou zaklaply. Po rozsvícení světla se mi naskytl pohled na menší chodbičku. Botník, věšák a vysoké zrcadlo. Boty jsem radostně kopla do rohu, kabát jsem ale uctivě pověsila. Druhé dveře vedly do obývacího pokoje spojeného s kuchyní. Aniž bych šla omrknout ložnici, zamířila jsem na balkon. Tady se mi otevřel nádherný výhled.

Protože bylo už deset večer, město se zabalilo do temného roucha a ozdobilo se rozsvícenými okny a pouličními lampami. Z nočních podniků se linula rocková hudba. Po ulicích chodili lidé v bujaré náladě připraveni propít celou páteční noc a sobotní ráno. Opřela jsem se o zábradlí a nechala si větrem odfouknout vypadlý pramen vlasů z copu. Už teď jsem věděla, že odchod do Spojených států bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. A měla jsem jen jeden cíl: dopracovat se na pozici hlavní reportérky hokejového týmu New Jersey Devils.