Sázka na lásku

Kapitola 4

Michaela

Včera se mi stalo něco hezkého. I když se klukům zápas nevydařil, Tomáš hýřil optimismem a byl samý vtip. Aspoň mě trochu přivedl na jiné myšlenky. Jinak bych stále myslela na Filipa a na tu jeho fiflenu, co za ním přišla. Na Filipa, jak skvěle hrál, div se úsilím nestrhal. Přišlo mi, že se před někým předváděl. A taky jsem musela stále přemýšlet nad tím dopisem. Jestli jsem ho měla psát já, když měl být od Moniky a o tom, co cítí ona k Filipovi, ne já.

S Monikou jsem se rozloučila ve spěchu. Rozhodla se jít za Filipem a chtěla ho zastihnout, než někam uteče. Asi jsem se moc loudala, protože mě před vchodem dohonil Tomáš a nabídl mi večerní procházku. Souhlasila jsem. Moc se mi nechtělo, ale nelitovala jsem. Tomáš, přestože byl smutný z rozchodu s tou tmavovláskou, pořád vtipkoval a vyprávěl mi historky, až jsem si myslela, že si je snad vymýšlí. Není možné, aby se něco tak absurdního někomu stalo. Pak mě doprovodil domů, aby mě cestou prý nesežrali zlí psi. To mě pobavilo. Když jsme se ocitli u vchodu do paneláku, chytl mě za ruku a přitáhl k sobě. Jeho horký dech jsem ucítila na tváři. Bylo to příjemné. Pohladil mě po vlasech a neposedný pramen zastrčil za ucho. Pak se ke mně sehnul a políbil mě. Musím uznat, že krásně líbá. Má neuvěřitelně hebké rty. Chvilku jsme se líbali, lehce a něžně. Ale když už mi to přišlo moc dlouhé, odtrhla jsem se.

„Promiň Tomáši, už budu muset jít."

Tomáš přitakal: „Jasně, zítra je taky den. Uvidíme se? Napíšu ti na Facebook."

Usmála jsem se a u dveří mu zamávala. Tak z Tomáše se vyklubal docela sympaťák. Asi se mu fakt líbím. To mě těší. Filip to není, ale proč se bránit? Kdyby o mě měl zájem, už by to dal nějak najevo a nenechal se předhonit někým jiným.

Dneska večer jdu na rande číslo 2 a docela se těším. Tomáš mi pomůže z hlavy vypudit Filipa, který o mě stejně nestojí, tak proč se kvůli takovému necitovi trápit? Nechám se hýčkat. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.

Monika se domáhá mé přítomnosti na chatu.

Monika: Míšo, já jsem tak nešťastná. Filip mě včera odbyl a ani neměl snahu mě vyslechnout. Co když ten dopis nedostal?

Já: Určitě ho dostal, dávala jsem mu ho do batohu. Ale je možný, že ho ještě neobjevil. Počkej do pondělí.

Monika: Jenže to je dlouhá doba a nevím, jestli to vydržím. Ukoušu se nervozitou.

Já: Tak mu napiš na FB. Chodí sem každý den.

Monika: Jsi blázen?!

Já: Kdo nic nedělá, nic nezíská.

Monika: Ach jo.

Já: Neboj, to se vyřeší. Tomáš mě pozval do kina.

Monika: Na Tomáše si dávej bacha. Aby tě jen nevyužil.

Já: Jo já vím. Ale je fajn. No, jdu se připravit. Měj se a napiš tomu Filipovi. Měla bys mu říct, že ten dopis je od tebe. Zítra mi dej vědět. Pa

Monika: Pa

O dvě hodiny později sedím v autobuse směr sídliště Máj. S Tomášem máme sraz před multikinem CineStar. Dlouho jsem tam už nebyla. Půjdeme na film Sherlock Holmes: Hra stínů, který začali vysílat na začátku ledna. Miluju Juda Lawa, který si ve snímku střihnul roli věrného parťáka Holmese, doktora Watsona. Převážná většina lidí vystoupí na zastávce Jaroslava Bendy a rozprchne se různými směry. Přejdu na druhou stranu a zamířím k nákupnímu středisku Čtyři Dvory, kde se mimo jiné nachází i cílené kino. Je tma a čtyrák září do dáli. U bočního vchodu stepuje Tomáš a pokuřuje.