My sweet Fox prince

4. Kapitola

Dobrý večír koblížci a sušenky! Tento příběh se prostě píše sám a to mě moc těší. Máme tu v pořadí čtvrtou kapču liščího prince. Tahle je trochu delší ale vím, že to uvítáte. Zvlášť jedna osůbka, která mi to naznačila. Snažila jsem se tak doufál, že jsem splnila očekávání! :-) Enjoy, like a do komentů mi písněte, jak se vám líbila. 

,,Deidaro!" volaný sebou škubl, jak hlasitost otřásla zámkem. Okamžitě poznal, o koho jde, otočil se na patě a pospíchal do ložnice rodičů.

,,Volala jsi mě?" zeptal se ve dveřích. Všiml si, že královský pár byl už náležitě oblečen a sbalen na cestu. Kushina zpražila svého syna pohledem.

,,Jste připraveni? Za chvíli odjíždíme, abychom to stihli do začátku bálu."

,,Já jsem, ale Naruto..." Deidara se odmlčel .

,,Zase si nemůže vybrat?" zasmál se Minato. Svého syna znal lépe, než páry svých bot. Jeho druhý syn si povzdychl.

,,Přesně." Kushina se plácla do čela.

,,Já ho roztrhnu jako hada! Okamžitě tam jdu!"

,,To ne!" vykřikli oba muži a každý ji chytil za ruku.

,,To je v pořádku mami. Já to vyřídím a vy si v klidu naskládejte zavazadla do kočáru ano?" Deidara ani nechtěl pomyslet, kolik pohlavků by Naruto dostal. Jejich máma byla děsivější, než všechny bájné příšery světa, když se rozzuřila. On sám její hněv okusil, když mu bylo asi pět a od té doby si dával sakra pozor, aby se to nestalo znova. Fialový zadek už chtěl jedině od svého manžela, ale s tím se nehodlal nikomu svěřovat.

,,Tak na co čekáš?" Kushina svého syna probodla pohledem a Deidara z pokoje vystřelil, jako raketa. Do pokoje svého bratra vrazil bez zaklepání a zůstal stát na místě. Musel uznat, že jeho bratr byl fešák nad fešáky. Vybral mu bílou robu s oranžovým vzorem na pravém boku, rozšířenými rukávy a znakem jejich rodu na zádech. Dlouhé vlasy měl tak dobře spletené na hlavě, že si bude každý myslet, že je má krátké ale, zato hodně rozcuchané. Jediné, co mu chybělo, byl šperk, který se Naruto snažil vybrat už dobrých třicet minut a zdržoval odjezd.

,,Vypadáš úchvatně princezno, ale už se neprohlížej v zrcadle a pohni tím svým malým zadkem! Čeká se na tebe a matka zuří." Naruto na něj vyplázl jazyk přes zrcadlo a pak si povzdychl.

,,Já nevím, který si mám vzít na krk!" zafňukal a zoufale přejížděl po třech setech šperků před sebou. Deidara protočil oči. No vážně, ani on nebyl takový blázen do samokrásy jako jeho bráška! Přešel pokoj a nakoukl mu přes rameno. Chvíli přemýšlel, přičemž očima těkal z Narutova oblečení ke šperkům a nakonec mu položil ruku na rameno.

,,Vezmi si tento, padne ti nejvíc k oblečení." Ukázal na set náušnic s malými oranžovými diamanty a náhrdelníkem z bílého zlata, jehož střed zdobil také oranžový diamant.

,,Díky." Naruto mu věnoval úsměv, v rychlosti se ověsil šperky a za pár minut nasedali do kočáru, který je poveze do vraního království. Každý se posadil na jednu stranu a po chvíli se kočár rozjel.

,,Co budeme dělat?" zeptal se Naruto a z okna vyhlížel les, který se mu vzdaloval z dohledu.

Deidara se ušklíbl.

,,Máma nám tu nechala nějaké knihy ke studiu. Prý, abychom nezameškali." Zvedl ruku, v které držel dvě knihy. Pravděpodobně historie. Naruto se zatvářil dost znechuceně. Na to se Deidara rozesmál a knihy hodil na zem, kde je nohou skopnul pod sedadlo.

,,Dáme si šlofíka, co říkáš?"

,,To zní jako dobrý nápad." Naruto svému bratrovi vrátil úšklebek a oba se natáhli na záda, přičemž za pár minut oba spali, jako nemluvňata. Ve druhém kočáře se Kushina dívala z okna. Moc dobře věděla, že se její synové na studium vykašlou. Pořád to byli a jsou raubíři po tátovi.

,,Tvůj syn je hrozný narcis, víš to?" nahodila ledabyle a podívala se po svém manželovi. Ten byl začten do svitku, který nestihl přečíst, ale i tak ji slyšel a kývl.

,,Samozřejmě, že vím. Kterého ale myslíš?"

,,Oba. Jsou celí po tobě."

,,Já vím. A jsem na to pyšný." Minato sklonil ruku se svitkem a druhou si pročísl delší vlasy. Tomu Kushina nemohla odporovat. Sama na ně byla hrdá. Ale ještě se měli oba co učit. I když byl jeden už nějaký ten rok ženatý.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

,,Naruto."

,,NARUTO!"

,,VSTÁVEJ PRINCEZNO!" Naruto se posadil tak rychle, že se mu Deidara nestihl vyhnout a jejich čela se srazila. Deidara vykvikl, od svého bratra odskočil, zakopl o roh dveří a vypadl z kočáru. Přímo na zadek. Naruto si mnul čelo. Po chvíli z kočáru vystoupil a pomohl bratrovi na nohy.

,,Promiň." Omluvil se mu.

,,Příště tě tu nechám na pospas mámě." Prsknul nakvašeně Deidara a otočil se k rodičům. Oba na ně čekali. Naruto si všiml, že je noc. A slunce právě zapadlo. Dorazili mezi posledními, ale ještě včas. Z otevřených dveří se vyhrnulo služebnictvo, které si převzalo kočár s koňmi a zavazadla. Další je doprovodili až do sídla a zavedli je přímo do sálu, kde už čekali ostatní hosté. Naruto se zastavil, čehož si Deidara hned všiml.

,,Co je?"

,,Musím jít." Naruto se neklidně zavrtěl.

,,Oh. Nepůjdu s tebou, ale jsou to třetí dveře odsud." Ukázal na levou stranu chodby. Naruto kývl a od rodiny se oddělil vykonat potřebu. Když si umýval ruce, nálada mu trochu poklesla. Už teď mu chyběla liščata a les. Toto sídlo bylo obklopeno mohutnými horami, skoro žádná zvěř tu nežila. A to se mu nelíbilo. S povzdychem si ruce osušil a vyšel ven. Sotva za sebou zavřel dveře a udělal tři kroky, něco nebo někdo do něj vrazil takovou silou, že se oba skáceli na zem. Naruto zaúpěl.

,,Moc se omlouvám, není vám nic!?" zazněl hlubší hlas plný paniky. Byla k němu natažena bledá dlaň, kterou bez přemýšlení přijal, a osoba jej vytáhla na nohy.

,,Nic se nestalo. Taky jsem nedával pozor. Taky se omlouvám." Zasmál se a pohlédl osobě do očí. Úsměv mu zmrzl na rtech. Ty oči by poznal kdekoli. Hlavně proto, že jejich bratři jsou už dva roky ženatí. Předním nestál nikdo jiný, než mladší královský princ Sasuke Uchiha.