My sweet Fox prince

11. Kapitola

Hola hou koblížci a sušenky moje! Asi bych si měla otevřít pekárnu co říkáte? :-D Jsem tu s další kapčou liščího prince huráááá a posouváme se trochu dopředu v čase. Připravte si kapesníky, bude se umírat! Like, enjoy  a comment. Miluju vás!

Následující měsíc byl pro Sasukeho jako v mlze. Z jedné části zato mohl Naruto. Jako zamilovaní školáci si posílali dopisy, kde se ptali toho druhého, jak se má a pak líčili svůj den. Dopis byl zakončen slovy ,,Těším se na naše další setkání.". Mikoto prohlásila jednoho dne u snídaně, že se Sasuke chová, jako zamilovaná šlechtična, čemuž se princ jenom zasmál a červené tváře skryl za límec košile. Nemohl si pomoct. Ten zvláštní pocit na hrudi byl čím dál silnější. Za ten měsíc dopisování si nemohl nevšimnout tepla, které se mu rozlévalo hrudí a úsměvu na rtech, kdykoli uviděl na stole žlutý papír s liščí pečetí.

Nicméně druhá část tak šťastná nebyla. Koncem měsíce král Fugaku zkolaboval, když se chystal na lov zvěře. Od té doby se jeho zdravotní stav zhoršoval. Doktoři mu nedokázali pomoct. Nedokázali přijít na to, co králi je. Královna převzala dočasně všechny královské povinnosti. Přes den se jim věnovala a přes noc seděla u manželovy postele a se starostmi jej pozorovala. Párkrát jej přišel navštívit Madara, ale jen krátce a poté se opět někam vytratil. Itachi se mentálně připravoval na to, co brzy přijde. Věděl to. Věděl, že král brzy zemře. Deidara se od něj nehnul ani na krok. Jeho manžel teď potřeboval veškerou podporu. Napsal Narutovi krátký dopis, ve kterém mu vysvětlil současnou situaci a on mu obratem poslal dopis, kde vyjádřil obavy, ale také podporu královské rodině. Deidara byl pyšný. Vždycky věděl, že i když je jeho bráška trdlo, pořád bude skvělý vůdce.

Sasuke nevěděl, co si počít. Otec umíral, všichni byli napjatí z toho, co přijde, ale nejvíc všechny zajímalo, koho král ustanoví králem a koho pošle do liščího království. Princi to bylo upřímně jedno, pokud to bude znamenat, že mu bude Naruto stát po boku. Ale přece jenom byl zvědavý. Svou odpověď dostal po sedmi dnech, kdy Mikoto oběma synům u snídaně oznámila, že si král vyžádal jejich přítomnost.

,,Je všechno v pořádku?" vyhrkl Itachi a málem vdechl kousek rýže. Deidara ho poplácal po zádech a zavrtěl hlavou. Královna jenom zavrtěla hlavou a pokračovala v jídle. Bratři si vyměnili znepokojený pohled. To mohlo znamenat jenom jedno. Krátce po jídle se všichni ocitli u královy postele. Nebyl to moc pěkný pohled. Král za tu dobu ztratil veškerou barvu, zhubl, jeho tváře se zabořily hlouběji, oči měl podlité a vypadal, jako mrtvý. Jediný znak toho, že je naživu bylo zvedání hrudníku, které ovšem bylo pouze patrné.

,,Otče." Ozval se Sasuke a s Itachim sklonili hlavu. Hned se na ně upřely dvě unavené oči.

,,Moji synové. Rád vás vidím." Fugakův hlas nebyl skoro slyšet. V místnosti muselo být absolutní ticho.

,,Proč jsi nás zavolal?" Itachi si otce prohlédl a tvář se mu zachmuřila. Nikdy si nepředstavil, že by otce mohl takto vidět.

,,Zavolal jsem si vás, protože přišel můj čas odejít. Ale než odejdu, chci vám sdělit své rozhodnutí o koruně." Princové vytřeštili oči. Odejít?

,,A-ano? Jak zní tvé rozhodnutí otče?" Sasukemu se zadrhl hlas. Už teď cítil knedlík v krku. Král se lehce pousmál.

,, Mým nástupcem se stane Itachi. Není to jenom proto, že je starší, ale také proto, že je už dva roky ženatý a za tu dobu se v královských povinnostech angažoval a má spoustu zkušeností. Tebe Sasuke pošlu vládnout do liščího království. Ale mám jednu prosbu. Svatbu uskutečni tady. Bude to poslední věc předtím, než nadobro odejdeš z domova." Fugaku natáhl zesláblou ruku a oba bratři sevřeli jeho dlaň ve svých. V očích bratrů se leskly slzy.

,,Slibuji otče. Svatba bude tady."

,,Slibuji otče, že tě nezklamu. Budu vládnout tak, abys na mě byl pyšný." Princové stvrdili sliby políbením hřbetu otcovy dlaně, načež se hluboce uklonili.

,,Děkuji vám, vychoval jsem vás dobře a jsem za to rád. Nemohl jsem si přát lepší syny, než jste vy." Nastalo ticho. Princové zvedli hlavy, aby zjistili, že má král zavřené oči, usmívá se a jeho hruď se nezvedá. Ruka, kterou drželi, jim proklouzla mezi rukama.

,,OTČE!" Sasuke propukl v hysterický pláč a objal otcovo tělo. Itachi stál tiše za ním, slzy stékající po tvářích. Na rameno mu dopadla ruka. Když se ohlédl, spatřil Deidaru a Mikoto. Královna se připojila ke svému mladšímu synovi. Zato Deidara si svého manžela přitáhl do pevného objetí a to byl moment, kdy se Itachi zlomil také. Hlasité vzlyky otřásaly jeho tělem a Deidara je se smutným pohledem přijímal. Dnes se bude truchlit v sídle a zítra po celém království. Král Fugaku právě zemřel.

Pozn. I SUCK AT THESE DEATH SCENES! PLEASE FORGIVE ME!