19. Kapitola

1K 68 12
                                        



,,Pozor!" Deidara se stihl včas otočit, aby odrazil útok ještěra a pak mu jedním švihem meče usekl hlavu. Nevěděl, jak dlouho bojují, ale věděl, že pár minut to rozhodně nebylo. Začínal být unavený. Zranění, která utrpěl při pádu do propasti se ozývaly čím dál víc a také zrychleně dýchal. Rychle zkontroloval svého manžela. Itachi vypadal, že sebou každou chvíli sekne. Rána na rameni mu zase krvácela a krev se vsakovala do látky šátku. Byl zpocený a jeho pohyby byly pomalejší, než obvykle. Přesto všechno stále statečně bojoval po jeho boku a dařilo se mu skolit jednoho vojáka za druhým. Setřel si pot z čela a soustředil se na dalšího protivníka.

Sasuke se s mečem obracel vysokou rychlostí a sekal jednu hlavu za druhou. Za sebe se nikdy nepodíval. Protože pokaždé, když se za sebe podíval, stál tam Naruto ve své majestátní podobě. Svými vyzbrojenými drápy a tesáky trhal své nepřátele na kusy. Byl na něj pyšný. A z hloubi svého srdce doufal, že ke svatbě dojde. S otočkou zastavil meč, mířící mu na hlavu a střetl se tváří v tvář s ještěřím vojákem. Nestvůra cvakala čelistmi a snažila se na něj dosáhnout, ale to se jí nedařilo. S nechutí vojáka odstrčil a probodl mu břicho. Rychle se rozhlédl, aby zkontroloval situaci. Ještěrů už moc nezbývalo. Počtem asi deset. Jejich likvidace jim nezabrala moc času. Ale když zabíjel svého posledního protivníka, bolestné zakňučení ho donutilo otočit hlavu. Strnul na místě, když spatřil Naruta, jehož tělo leželo na chladné zemi a divoce sebou škubalo, krev se pomalu rozlévala sněhem.

,,NARUTO!" vykřikl zděšeně a chtěl se za ním vrhnout, ale jeho protivník, stále dýchajíc, po něm skočil, skolil ho do sněhu a ponořil své tesáky do ohbí mezi krkem a ramenem. Z princova hrdla se vydral krev tuhnoucí výkřik. Snažil se ještěra ze sebe dostat, ale Itachi ho předběhl, když vojákovi jednou ranou usekl hlavu. Sasuke se rychle posadil a čelisti rozevřel, načež hlavu odhodil a rozeběhl se k nehybnému tělu lišky. Roztřesenou rukou nahmatal puls na krku. Cítil ho, ale slábl, pomalu. Krvavé kolo, které se pod tělem vytvořilo, mělo začátek ve velké ráně na hrudi.

,,Naruto." Špitl zlomeně, když se pokusil ránu prohmatat. Slza stekla po tváři, když se srst hrudníku pod jakýmkoli náporem dlaně prohnula.

,,Je to k ničemu! Rozdrtil jsem mu hrudník a úlomky kostí se určitě dostaly do plic. Za pár minut bude mrtvý!" Madara se začal smát, jako pomatený.

,,Ty hajzle!" Deidara se se slzami v očích vrhl na strůjce toho všeho, ale Itachi ho zastavil.

,,Proč?!" křikl blonďáček.

,,V tomhle stavu mu neuděláš ani škrábanec lásko. Zaútočíme společně."

,,JSI IDIOT ITACHI! MĚL JSI HO NECHAT! MOŽNÁ BYSTE VYHRÁLI!" Madara nalistoval poslední stránku knihy a začal recitovat, černá mlha jej znova obklopovala.

,,Men vi Blako fir drago!" mlha jej kompletně pohltila. Šedá obloha se zatáhla do černa a z větru se stala vichřice.

,,Sakra!" Sasuke zapíchl meč do země, aby jej vítr neodfoukl a tělem zakryl to Narutovo.

,,Jste hlupáci a ubožáci, kteří trůnu a moci nejsou hodni! Pohlédněte na pravou moc!" vzduch pročísl hluboký chraplavý hlas a mlha se začala stahovat. Vítr ustal, obloha zůstala černá. Mlha se stáhla úplně a trojice zůstala zděšeně stát na místě. Madara byl pryč. Místo něj stál před nimi velký černý netvor s dračí hlavou, lví hřívou, tělem pokrytím srstí, šupinatým ocasem a tlapami vyzbrojenými černými velkými drápy. Vypustil z nozder oblak kouře a složil velká křídla potažená kůží podél těla.

My sweet Fox princeKde žijí příběhy. Začni objevovat