18. Kapitola

877 61 19
                                    

DOPORUČUJI K TÉTO KAPITOLE PUSTIT!! MĚ SE TENTO SONG HODNĚ HODÍ :-DDDDD


Sasuke nevěřil vlastním očím. Člověk, který se ho pokusil zabít, byl jeho vlastní strýc. Ale teď, když stál před ním, se mu dostalo odpovědí na otázky, které měl schované v paměti. Například proč jeho otec tak rychle onemocněl, nebo proč Itachi zemřel. Byl zkušeným bojovníkem a z každé bitvy, do které šel, se dostal maximálně s vymknutým kotníkem. To a na další otázky měl odpověď přímo před nosem.

,,Překvapený, jak vidím. Nedivím se, ty jsi byl vždycky naivní." Madara zakroutil hlavou.

,,T-takže to ty... jsi zabil Itachiho?" zachrčel Sasuke a odkašlal si. Během chvíle mu vyschlo hrdlo.

,,Bravo! Úspěšná dedukce!" zatleskal mu strýc a nasadil úšklebek.

,,Ale jdeš na to od prostředka. Proč nezačít od začátku? Stejně budeš do večera mrtvý synovče, tak proč ti neříct pravdu?" udělal tvář, jakoby přemýšlel, kde začít. Sasuke si mezitím prohlédl své lýtko. Nekrvácelo moc díky šípu, který proletěl skrz a zůstal uvnitř. S celou délkou šípu se ale nebude moct pohybovat, tak uchopil šíp u lýtka a v půlce ho zlomil. To samé udělal na druhé straně, takže měl pouze kousek těla šípu v noze a nic okolo. Se zasyčením se postavil.

,,Tak začni strýčku, jak to bylo?" pobídl ho a Madara ho probodl pohledem.

,,Tvůj otec byl můj první cíl. Stala se z něj měkota. Vůbec nevypadal, jako někdo hodný krále. Král musí vládnout tvrdou rukou. A to můj bratr bohužel nedělal. Rozhodl jsem se převzít vládu nad královstvím a on mi stál v cestě. Stejně jako ty, Itachi a vaše matka." Sasuke vykulil oči. Královnu taky?"

,,Fugaku šel, jako první. Bylo to jednoduché. Stačilo mu do pití v kuchyni přidat trochu prudkého jedu."

,,Ale na jedy jsou léky! Přišlo by se na to!" argumentoval Sasuke.

,,Správně. Máme léky. Proto jsem použil tohle." Madara sáhl do černého kabátu, který měl na sobě a vytáhl malou knihu, jejíž obal Sasuke poznal. Čítával o ní v knihovně.

,,T-to nemůže být.."

,,Ale ano je. Seznam se se starodávnou knihou černých kouzel. Byla schovaná dobře, ale po letech hledání jsem ji konečně našel. Stačilo mi pár pokusů, abych zjistil, že fungují a pak nebylo těžké očarovat víno neznámým silným virem. Pak jsem už jenom čekal, až vir zabere a do měsíce bylo po něm." Slzy se princi draly do očí. Cítil se zrazený. Otce zabil vlastní strýc, kvůli moci.

,,Další na řadě byl Itachi a ten jeho blonďatý mazlíček." Madara začal přecházet před Sasukem ze strany na stranu a knihou si pohazoval v ruce.

,,Měl být další den korunován králem. A to jsem nemohl dopustit. Tak jsem je doprovázel na ranním lovu. Stačilo si počkat na správnou příležitost a střelit jelena šipkou do stehna ve chvíli, kdy byl Itachi blízko. Nepočítal jsem s tím, že se rozeběhne opačným směrem, ale když jsem uviděl Deidaru, svůj plán jsem upravil. Následoval jsem je, a když se srazili a Itachi skočil svému mazlíkovi na pomoc, s pomocí knihy jsem si zesílil čepel meče, který jsem zarazil do srázu. Ten se následně odtrhl a zřítil společně s nimi.

,,Ale hlídka byla přece s tebou, tak.."

,,Jsou to hlupáci. Nepoznali, že to je můj vyčarovaný klon. Po zjištění, že byli zavaleni, jsem se jel postarat o královnu. Nepřišlo ti divné, synovče, že s námi nejedla?" Sasuke se zamračil a pokýval hlavou na souhlas.

My sweet Fox princeKde žijí příběhy. Začni objevovat