My sweet Fox prince

5.Kapitola

Dobrý večer přeji, máme tu pátou kapču liščího prince. Enjoy, like a dejte mi vědět, jak se vám kapča líbila :-)

První věc, která vyplula v Sasukeho hlavě napovrch bylo: Sakra, ten je ale hezkej.

Nicméně hned po ní následovala druhá věc a ta naopak zněla: Sakra, jsem v háji.

Sasuke a Naruto stáli v chodbě vedoucí do velké síně, kde se už pár dobrých minut konal Sasukeho bál. Ale ani jeden se nepohnul. Hypnotizovaně si hleděli do očí. Vypadalo to, že si to ani neuvědomují a koukali by na sebe ještě hodně dlouho, kdyby se zpoza rohu nevynořil Deidara a neobtočil ruku kolem krku svého bratra. Pevný stisk způsobil přerušení dodávky vzduchu a Naruto vykulil oči. Zprudka se bratrovi vytrhl a tím přerušil jak oční kontakt, tak spojení rukou.

,,Deidaro ty debile! Snažíš se mě zabít!?"mnul si nakvašeně krk a otočil se k Sasukemu, aby mu ještě jednou poděkoval a omluvil se, že ho zdržel. Ale když se podíval na místo, kde stál, už ho tam nenašel. Sasuke se jako stín vypařil. Naruta to zamrzelo.

,,Nemůžu za to, že se při první příležitosti snažíš svést Itachiho sexy bratra, který si čirou náhodou dneska vybírá budoucí manželku. Přiznej se bráško. Chtěls mu tady strčit do krku jazyk co?" Deidara se z uraženého rychle stal rýpačem a než stihl doříct svou větu, otočil se na patě a dal se na útěk do velké síně před svou malou princeznou, která byla červená, jako rajče a právě se ho snažila umlátit vlastním střevícem.

Sasuke nevěděl, co si počít. Deidarův bráška byl mnohem víc krásný, než byl zobrazen na obrazu, který viděl. Když se mu podařilo okolo bratrů Uzumaki projít, okamžitě vyrazil do síně, kde na něj čekali rodiče i jeho vlastní bratr. Jako velká voda vrazil dovnitř, nevšímal si povzdychů od vznešených šlechtičen ani šeptandy, která se rozhořela mezi šlechtici a rovnou čarou zamířil ke trůnu, kde seděl Fugaku. Na svůj věk vypadal pořád dobře a seděl s hlavou hrdě vzpřímenou. Po jeho pravici seděla jeho manželka Mikoto v krásných černých šatech a po levici stál Itachi, také oděn do tradičního černého oděvu.

,,Omlouvám se otče, že jdu pozdě. Zdržel jsem se před vchodem s jedním šlechticem." Sklonil hlavu v pokloně a otec mu ji oplatil, čímž mu dal najevo, že je vše v pořádku. Zato Itachi si všiml svého manžela a jeho bratra, kteří vletěli do síně chvíli po něm a věnoval Sasukemu úšklebek.

,,Tak šlechtic jo?" neodpustil si rýpnutí a Sasuke ho zpražil pohledem, než se postavil na své místo.

,,Na tvém místě bych moc neprovokoval pane jsem ženatý dva roky nebo pošlu Kura, aby ti v noci sežral ty tvoje skořicové křupky, které potají kradeš pro sebe z kuchyně." Zasyčel tak, aby ho slyšel jenom Itachi a tomu úšklebek okamžitě povadl.

,,To neuděláš!" vyjekl nepřirozeně vysokým hlasem. Teď byla řada na Sasukem, aby se zašklebil.

,,Vsadíme se?" Itachi pohodil hlavou a dál se už nevyjádřil. Pohledem vyhledal svého manžela, kterého našel se svou rodinou. Deidara si třel zátylek, kam dostal pár ran střevícem od svého brášky, který byl stále červený, jako rajče. Pousmál se. Svého manžela miloval nadevše. V duchu děkoval bohyni Kaguye za tak krásný dar do života. Pak mu pohled sklouzl na Naruta. Chvíli přemýšlel a pohledem začal těkat k Sasukemu a zpátky. Zajímalo ho, co se mezi mladšími bratry odehrálo, ale pro teď to nechá být. Však mu to Deidara v posteli řekne. Samozřejmě za malou odměnu. Po očku uviděl svého otce vstát. Všichni v síni se utišili. Veškerá pozornost byla přesunuta na krále. Naruto nervózně těkal z jednoho člena královské rodiny na druhého. Fugaku sešel dva schody, zhluboka se nadechl a spustil.

,,Dobrý večer vážení hosté. Jsem velice rád, že jste přijali naše pozvání a dostavili se na bál, který je pořádán na oslavu sedmnáctých narozenin mého mladšího syna Sasukeho." Jak měl nacvičeno Sasuke vystoupil zpoza trůnu a postavil se za otce.

,,Ale dnešní večer není jenom oslavou narozenin. Můj syn dosáhl věku, kdy si vybere svou budoucí choť. Tudíž buď tento bál tím, kde se tak stane!" ozval se velký potlesk a všichni se vrátili ke svým předchozím činnostem. Fugaku přejel zkoumavým pohledem všechny hosty. Zastavil se u rodiny Uzumaki, čehož si Kushina i Minato všimli a na pozdrav králi sklonili hlavu. Král jim gesto oplatil a s úsměvem se otočil na svého syna, který přešlapoval z místa na místo. Přešel k němu a položil mu ruku na rameno.

,,Věřím, že tvá volba bude taková, které nebudeš litovat. Nezklam mě synu." S tím se vrátil na trůn a nechal zaraženého Sasukeho stát na místě.

PS: pokud by se vám zdálo, že moc opakuji slova, dejte mi prosím vědět do komentářů, abych to mohla v dalších kapitolách napravit. Na vašem názoru mi moc záleží . Děkuji.:-)