My sweet Fox prince

12. Kapitola

Hola hej sušenky a koblížci! KOnečně jsem tady s dvanáctkou! Nebudu přidávat po nějakou dobu kapitoly pravidelně. Detaily se dozvíte ve zveřejněné zprávě. Omlouvám se, moc mě to mrzí. Enjoyyyyyyyyy, likeeee , comeeeeennntttt.

Uběhl další měsíc, a podzim se dal na ústup. Na jeho místo nastoupila paní zima. Vzduch se začal ochlazovat a zem pokryla zatím tenká vrstva sněhu. A právě sníh sledoval Naruto oknem ze svého pokoje. S úsměvem pozoroval velké bílé vločky, které se pomalu snášely k zemi, kde se je snažily pochytat místní děti, jež si ten den hrály ve sněhu. Nemohl jinak, než se smát. V ruce držel dopis, který mu byl přinesen toho rána. Zrovna snídal s rodiči, když se ozvalo zaklepání na dveře a dovnitř vešel poslíček s dopisem. Předal mu ho, uklonil se královské rodině a bleskem odešel.

,,Kdo ti píše synu?" zeptal se Minato a se zájmem svého syna pozoroval. Ten s úsměvem pokrčil rameny a dopis otevřel.

,,Kdo by to asi tak mohl být drahý?" rýpla si Kushina s úšklebkem. Jak jinak. Věděla, od koho psaní je. A Naruto to věděl taky. Proto rozevřel složený papír a začal číst řádky psané úhledným písmem, kterým se Uchihové pyšnili. Netrvalo mu dlouho dopis přečíst. Byl totiž krátký.

,,Přijede."

,,Sasuke?" Kushina dávno zapomněla na svou snídani.

,,Ano. Píše, že přijede dnes odpoledne. Detaily cesty nepíše. Pravděpodobně si se mnou o nich chce promluvit osobně." Naruto si s matkou vyměnil všeříkající pohled, kterému Minato naštěstí po letech strávených se svojí královnou rozuměl. Všichni vstali a vydali se na Sasukeho příjezd připravit. A tak se stalo, že Naruto svého prince vyhlížel z okna. Nebyl si jistý, kdy si Sasukeho takhle začal přivlastňovat. Viděli se jenom jednou, políbili se dvakrát a zbylé dva měsíce si dopisovali, jako malé děti. I když za poslední měsíc od něj Naruto dostal jenom jeden dopis. Věřil, že to má co dočinění s texty, které mu Sasuke psal v dopisech, jež mu posílal. V jednom mu dokonce složil krásnou báseň, nad kterou se červenal. Už si déle nemohl lhát. Záleželo mu na černovlasém princi. Více, než si přiznával. Zda se jednalo o lásku či nikoli, to nevěděl. Ale co věděl, bylo, že se to brzy dozví. Hlasité zatroubení jej vytrhlo z myšlenek. Jedno kouknutí z okna ho utvrdilo v jeho domněnce. Sasuke přijížděl v černém kočáře rovnou k sídlu. Seskočil z okna a hnal se, jak nejrychleji mohl ke hlavním dveřím, které byly otevřené. V nich stál Minato s Kushinou, aby prince přivítali. Kočár zastavil a dveře se otevřely. Naruto se vyřítil ven a zastavil přímo před kočárem, ze kterého vystoupil Sasuke. Uchiha, jak se patří. Zahalen v černé stroji a se svým havranem na rameni vypadal majestátně a hrdě. Jejich oči se střetly a Naruto ztuhl. Nemohl si pomoct. Je to teprve podruhé, co jej vidí, ale přišel mu vyspělejší a krásnější.

Vzpamatuj se ! křiklo na něj vědomí. Sasuke k němu přistoupil, zvedl mu pravou ruku a políbil její hřbet.

,,Jsem moc rád, že tě mohu znova spatřit Naruto." Znova se zasekli očima. A Naruto se zamračil. Všiml si. Jak je Sasuke vyhublý, bílý, jako sama smrt a jeho oči nezáří, jako tehdy. Věděl, že se něco stalo. Věnoval mu úsměv a přivítal jej ve svém domově.

,,Vítej Sasuke." S tím jej pozval dovnitř, kde se Sasuke pozdravil s Narutovými rodiči a prohodil s nimi pár slov ohledně příprav na svatbu. Obě královské výsosti byly nadmíru spokojené s procesem příprav. Po krátkém rozhovoru následoval oběd, který proběhl v tichosti. Vypadalo to, že i král s královnou si všimli, v jakém stavu Sasuke přijel a tak se na nic neptali. Krátce po tom, co dojedli se oba princové omluvili z přítomnosti a zamířili po schodech do patra, kde se nacházela Narutova masivní ložnice.

,,Něco se muselo stát." prohlásil Minato, když vstával od stolu. Kushina kývla na souhlas.

,,Taky sis toho všiml? Snad nejde o nic vážného. Zrovna teď, když máme za dveřmi svatbu."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

,,Máš to tu moc pěkné." Oznámil svůj verdikt Sasuke sotva vkročil nohou do ložnice svého snoubence. Vlastně se nebylo na co dívat. Stěny byly bílé a jedna stěna byla ozdobena černými ornamenty, které zdobily liščí hlavu. Zdobení si Sasuke hned oblíbil.

,,Děkuji. Sasuke, stalo se něco? Jsi bílý, jako smrt." Naruto svou návštěvu popohnal k posteli, na kterou se oba posadili. Sasuke chvíli mlčel a pohled zabodl do země. Dlouhé kadeře mu padaly do očí a tak zakrývaly jeho oči. Naruto v tichosti čekal. Mohlo uběhnout asi šest minut ticha, než se místností prohnal Sasukeho tichý hlas.

,,Můj otec, král Fugaku, před měsícem zemřel. Pravděpodobně byl nemocný delší dobu." Narutovy oči se dvojnásobně zvětšily.

,,Než zemřel, stanovil Itachiho svým následovníkem a mě poslal kralovat sem za tebou. Ale nejdříve se musíme vzít. Itachi a Deidara strávili tento měsíc cvičením a přípravou ke korunovaci, která bude den před naší svatbou, takže se bude oslavovat dohromady. Naruto." Sasuke se k Narutovi natočil a vzal jej za ruce.

,,Přípravy jsou již hotové a korunovace bude zítra odpoledne. Pojedeš se mnou?" jeho oči byly plné naděje a na to mu Naruto nemohl říct ne.

,,Samozřejmě pojedu. Zítra po snídani ano? A teď si lehni a prospi se trochu. Vypadáš hrozně." Jakoukoli námitku měl, tak ji nevyslovil. Naruto jej umlčel polibkem, který mu vtiskl na rty. Překvapení jej vzalo po hlavě. Tentokrát to byl liščí princ, který polibek začal. Jeho hruď zahořela jemu již známým pocitem a za zátylek si ho přitáhl blíž. Neprohluboval ho, jenom se svými rty třel o ty Narutovy. Ten jejich spojení po pár minutách přerušil.

,, Šup! Ať už jsi v posteli!" nařídil a Sasuke jej poslechl.

,,Ale jenom, když tu budeš se mnou." Naruto se zasmál a vklouzl pod teplou peřinu. Nechal se přitáhnout do náruče a hlavu si položil na pevnou vypracovanou hruď.

,,Až se prospíš, tak ti ukážu Kuramu, svého přítele ano?" řekl tiše. Jako odpověď dostal pouhé zamručení a po chvíli ze Sasukeho strany slyšel pouhé klidné dýchání. Usnul rychle. A Naruto jej po pár minutách následoval.