16. Kapitola

874 62 13
                                    

Sasukeho oči sledovaly Narutova záda, když opouštěl jídelní místnost. Zaplavil ho smutek. Během večeře se na něj vůbec nepodíval. Zamračeně se díval do svého talíře a ani nedojedl jídlo, které jedl. Byl na něj pořád naštvaný kvůli jejich hádce? Vždyť šlo o ostřejší výměnu názorů! Doufal, že se Naruto uklidní, aby si s ním pak mohl v klidu znova promluvit.

,,Něco tě tíží synovče?" Madarův hlas jej vytrhl ze zamyšlení. Zavrtěl hlavou a pozornost zaměřil na svého strýce. Sledoval ho zkoumavým pohledem. Jakoby se ho snažil číst.

,,To nic není strýčku. Jenom jsme se s Narutem nepohodli. Nešlo o nic důležitého." Usmál se a dojedl poslední sousto. Hned nato přiběhlo služebnictvo, aby ze stolu sklidilo. Chystal se vstát a odejít, ale strýcova ruka ho zastavila.

,,Ohledně korunovace Sasuke.."

,,Ano?"

,,Korunovaci o pár dní posuneme. Musíme všem oznámit smrt Itachiho a že králem se staneš oficiálně ty. Navíc tvá svatba je nachystána, takže co bys řekl na to, kdyby byla svatba i korunovace v jednom dni?" Sasuke se zamračil.

,,To nemůžeme stihnout." Namítl tiše. Madara se ušklíbl.

,,Ale ano. Nech vše na mě a uvidíš." Chvíli bylo ticho. Sasuke o strýcově návrhu přemýšlel. Nakonec kývl hlavou na souhlas.

,,Dobře."

,,Výborně! To je můj synovec! O vše se postarám tedy." Madara ho poplácal po zádech a vstal.


,,Teď mne omluv, půjdu už spát. Zítra mne čeká hodně práce." S tím se otočil a odešel. Sasuke se za ním chvíli díval a pak zamířil do ložnice. Když otevřel dveře, našel místnost prázdnou. To znamenalo, že se Naruto ještě nevrátil. Povzdychl si, svlékl oblečení a zamířil do koupelny. Byl si jistý, že se jeho snoubenec potřebuje zchladit. Odešel před deseti minutami a jeho procházky trvaly aspoň hodinu. Po teplé sprše se osušil, oblékl do noční košile a posadil se ke knize u krbu. Prostě na něj počká. Chtěl jít spát s vědomím, že je mezi nimi vše v pořádku.


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx


Ručička hodin ukazovala jedenáct hodin, když zaklapl knihu a zavrčel. Už to byly dvě hodiny a Naruto se ještě nevrátil. Vstal, oblékl se a vyrazil ven. Prohledal okolí sídla, a když nic nenašel, přepadla ho nervozita, a poté panika, když ho nikde neviděl. Jeho poslední možností byla královská zahrada. Rozběhl se a během chvíle dorazil. Hledal všude. Veškeré cesty, keře i květiny. Ale nikde nebyl. Již celý vyděšený dorazil na poslední místo. Altánek. V duchu se modlil, aby tam byl. Ale jediné, co našel, byly cáry oblečení a pár kapek krve. Celý vyděšený se rozběhl zpátky do paláce a do strýcovy ložnice. Zběsile zabouchal na dveře, a když mu Madara, celý rozespalý a naštvaný, otevřel, začal zběsile rozmachovat rukama a křičet. Ale Madara mu nerozuměl, takže ho zastavil.

,,Uklidni se! A začni znova synovče!"

,,Je pryč! Naruto odešel a nevrátil se! Hledal jsem ho všude a nikde není! U altánku jsou kousky jeho oblečení a krev! Někdo mu ublížil! Unesl!"Sasuke myslel, že zešílí. A Madara to viděl.

,,Uklidni se! Vyhlásím po něm pátrání. Určitě nebude daleko. A ty se vrať do ložnice a vyspi se aspoň trochu."

,,Dobře." Sasuke svěsil ramena i hlavu, poděkoval strýci a s přáním dobré noci se vrátil do ložnice. Jaké to bylo pro něj překvapení, když na chodbě uviděl chuchvalce chlupů, které vedly k jeho a Narutově ložnici. Zvědavý následoval stopu, která ho dovedla před dveře ložnice. Šokovaně vydechl, když před dveřmi na koberci spatřil malou lišku bílé barvy. Zraněnou a v bezvědomí.

,,Kde jsi se tu vzal maličký?" opatrně vzal tvorečka do náruče a vzal ho dovnitř. V koupelně lišku prohlédl. Zjistil, že má zraněnou přední tlapku. S pomocí dezinfekce a obvazu zranění ošetřil a pak ho pod sprchou umyl. Srst zvířete byla skoro šedá, jak byl špinavý. Takže když ho vydrbal a osušil, oslnivě bílá barva srsti prosvitla napovrch. S úsměvem tvorečka zabalil do deky a položil ke krbu na měkký, nadýchaný koberec. Liška tiše oddychovala. Už se netřásla, jako předtím a Sasuke si zvíře prohlédl. Liška byla celá bílá s černými tlapkami a červeným zdobením, které se táhlo od hlavičky, okolo očí a končilo u čumáčku. Moc se mu tvor zalíbil. Pohladil lišku po hlavičce a s těžkým srdcem svlékl oblečení. Do postele a následně do snů vstupoval s obavami o Narutův život.


Autorská poznámka

Ahojkyyyy lištičky mojeeee. Takže jak jsem slíbila. Výsledky hlasování jsou:

Stockholm syndrom ( SasuNaru) : 7 hlasů

Oheň a led ( IchiShiro) : 0 hlasů

Catch me if you can ( Vkook) : 1 hlas

Co to znamená? Že po dopsání liščího prince se pustím do Syndromu. Oheň si tedy nechám na později a co se týká omegaverze...no....přemýšlím, zda ji začít psát současně s novým příběhem, nebo až po něm. No uvidím. Ale chci udělat radost vám všem. Děkuji, že jste hlasovali, moc si toho cením. Čekají nás už jenom čtyři epky tak zůstaňte se mnou. A jako vždycky: like, comment and mostly enjoyyyyyyy

My sweet Fox princeKde žijí příběhy. Začni objevovat