My sweet Fox prince

15. Kapitola

Prosím o přečtění autorské poznánky na konci děkuju vám a miluju vás :-)

,,LŽEŠ!" vykřikl Naruto a služebník se na něj zděšeně podíval.

,,J-je to pravda! Odjeli ráno na lov, jak bývá tradicí před korunovací a stráže se vrátily bez nich! Prý se oba zřítili z ostrého srázu, a když se je snažili najít, nic nenašli!" služebník zběsile popotahoval a slzy mu tekly proudem. A nebyl sám. Když se Sasuke rozhlédl, spatřil podobný výraz u všeho služebnictva včetně stráží, které podle výstroje jeho bratra doprovázely na lov. Dívali se na něj s lítostí v očích. Za sebou uslyšel tichý vzlyk. Naruto se nedokázal udržet a rozplakal se. Nedokázal tomu uvěřit. Nemohl! Jeho ztřeštěný starší bráška nemohl být mrtvý! Deidara, se kterým vyváděli psí kusy, vtípky na rodiče, ale také opora, když to bylo potřeba. Okolo těla se mu omotala paže. Sasuke si ho přitáhl k boku a políbil ho do vlasů, hladící mu konejšivě záda. Nevěřil. Dokud neuvidí Itachiho tělo, tak tomu neuvěří.

,,Sasuke." Známý hlas oslovil černovlasého prince, a když se za hlasem otočil, uviděl svého strýce Madaru. Ve stejné výstroji, jako byli vojáci a s vážným výrazem.

,,Strýčku." Sasuke se Madarovi uklonil a Naruto udělal to samé, tvář zborcená slzami.

,,Následujte mne." Madara jim pokynul hlavou, otočil se na podpadku a zamířil do paláce. Oba chlapci ho následovali do královy pracovny. Madara zamířil ke křeslu za pracovním stolem, posadil se a bradu si položil na překřížené prsty. Princové zaujali místo u stěny.

,,Vidím, že jste se dozvěděli, co se stalo." Začal pomalu Madara a sjel je pohledem.

,,Byl jsi s nimi?" Sasuke přešel rovnou k věci. Nechtěl chodit kolem horké kaše. To nebyl jeho styl.

,,Ano byl."

,,Tak proč jsi nezasáhl!?" Co jsi tam dělal!?" vyštěkl černovlasý vztekle až Naruto nadskočil. Nikdy svého snoubence neviděl naštvaného. Madara se zamračil.

,,Uklidni se! Děsíš svého snoubence! " uzemnil ho a narovnal se v křesle.

,,Řeknu vám, co se stalo..."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

,,Je všechno připraveno?" zeptal se Itachi, oblečen ve zbroji a s Deidarou po boku.

,,Ano, můžeme vyrazit." Madara se vyhoupl do sedla svého koně a po chvíli se všichni vydali na cestu do nedalekých lesů.

,,Jak se cítíš?" zeptal se Deidara, dlouhý ohon vlající ve větru. Itachi mu věnoval malý úsměv.

,,Díky tobě lépe lásko, děkuji." Na to mladší zčervenal a nekomentoval. Po smrti krále nejstarší Uchiha proplakal tři noci a poté se díky svému manželovi dal zase do pořádku. Jakožto další král musel ukázat, že ho něco takového nezlomí a že je titulu krále hoden. A vďaka Deidarovi a jeho praštěné povaze se zase usmívá a směje jako dřív.

,,Tak o co se vsadíme?" zeptal se s úšklebkem blonďáček, když vstoupili do lesů.

,,Hmmm." Itachi se na chvíli zamyslel. Pak mu úšklebek vrátil.

,,Vsadíme se o to, kdo skolí největší zvíře."

,,A cena?"

,,Opravdu ti ji musím říkat můj manželi?" Dedara pochopil a úšklebek mu z tváře zmizel.