Not Your Baby Girl

Maniax

Sedím na posteli s blbým úsměvem. Jo. Jerome mi právě dal pusu. Nevím co si o něm mám myslet, ale aktuálně je můj mozek vypnutý a já jsem zasněná.

Pak mi ale došlo, že za chvíli dorazí ti psychoušové a já bych se na to měla připravit. Zůstala jsem v tom, v čem jsem byla oblečená a sešla jsem dolů. Jerome seděl na pohovce a něco dělal na mobilu. Chvíli jsem ho jen tak mlčky pozorovala a pak jsem se odhodlala a zeptala se:

,,Jerome?"

,,Hmm?"

,,Ta...Ta pusa..."

,,Tu jsem ti dal jenom proto, aby ses usmála."

Hmm. Jo, trochu mě to zklamalo. Tak jsem šla do koupelny a upravila jsem si culík.

Vyšla jsem ven a nalila si do skleničky vodu. Jerome mě pozoroval.

,,Myslela sis, že ta pusa něco znamená, viď?"

,,Noo...Víš, já...ne...nemyslela." zalhala jsem.

,,Když myslíš?" Řekl on a odešel (asi) ven.

Tak jsem tam stála, upíjela vodu a přemýšlela.

...

Netrvalo dloho a ozval se zvonek.
Nechtěla jsem jim překážet a tak jsem utekla do pokoje. Zavřela jsem dveře. Pro jistotu jsem je zamkla. Ano, dostala jsem strach, že Jerome bude mít nějaký dobrý nápad a já budu v čudu.

Ze zdola jsem slyšela hlasy. Znělo to jako dohadování.

,,Tak kde máš tu holku, o kterés mluvil?" Ozval se slizký hlas.

,,Někam zalezla, to neřeš. Pojďte, musíme to všechno připravit!" Zvolal Jerome. Co má asi v plánu?

,,Spíš s ní, co?" Co, prosím???

,,Ještě slovo Greenwoode a ustřelím ti hlavu." Zavztekal se Jerome.

Greenwood?

,,A proč jí tu vůbec máš, když s ní nic...nooo...neděláš?" Zeptal se zase ten asi Greenwood.

,,Bude v tom hrát malou roli." Slyšela jsem.

Coooooo?

,,A víte co? Zavolám ji. Ale moc na ni nečumte!" Ozval se Jerome a vydal se k mému pokoji.

Radši jsem odemkla, aby se nezlobil. Rychle jsem se od dveří přesunula na postel a čekala. Jerome vešel dovnitř.

,,Co takhle, kdybys šla dolů?" Zeptal se.

Chtěla jsem říct, že ne. Prostě ne. Nechci se seznámit s bandou zabijáků. No vlastně, já jsem taky zabiják. Ale to je jedno. Nejsem tak úplně jako oni.

,,No, ty stejně nemáš na vybranou. Takže jdeme." Chytl mě Jerome za paži a táhl dolů po schodech. Dole seděli tři muži. Už od pohledu se zdáli být...noo...jak to říct slušně...zvláštní?

Jeden byl malý, tlustý a strašně hnusně se usmíval. Horší než Jerome být nemůže. Další byl velký, dokonce asi tak dvakrát velký jako já. Měl holou hlavu. Tvářil se celkem mile. No a ten třetí...malý, hubený a třásl se jak osika. Měl určitě strach. Nedivila jsem se mu. Dokonce vypadal, jakoby se k nim náhodou připletl.

,,No panečku!" oblízl se ten malý tlusťoch. Nechutný.

,,Hele, hele! Už jsem vám o tom čumění něco říkal. A pro tebe to platí dvojnásobně Greenwoode!"

Sedla jsem si na židli a Jerome vedle mě. Byla jsem celkem nervní z toho, že mě chtějí do něčeho zaplést.

,,Takže, tohle je Monica, už jsem vám o ní říkal. Dočasně tady u mě bydlí." ušklíbl se.

,,Ooh, tak ona tady dočasně bydlí...Jak to, že ještě neutekla?" Greenwood mu úšklebek opětoval.

Jerome se zasmál. ,,Co na to mám říct, jsem prostě charismatickej kluk!"

Ahaa. Jasně. To ti teda věřím. Rozhodla jsem se, že se do toho chtě nechtě  budu muset vložit. Přeci jenom se celou dobu o mě baví, jako bych tu ani nebyla.

,,Ehmm...No spíš to bylo tak, že nemám kde zůstat. Proto jsem poprosila Jeroma, aby mě u sebe na nějakou chvíli nechal." řekla jsem opatrně.

,,Jo tak takhle to je. Už jsem si myslel, že je mezi váma nějaký románek, či co!" zachechtal se Greenwood a já zčervenala. Vzpomínka na polibek od Jeroma mi opět projela hlavou. Jeromovi se to ale asi moc nelíbilo.

Ani jsem se nenadála a vzduchem prosvištěla váza (musím podotknout, že v ní byly lilie), která tlusťocha srazila na zem. Jerome to už nevydržel a rozesmál se na celé kolo. Greenwood byl celý promočený a na sobě měl bílé okvětní lístky. Bylo to opravdu srandovní pohled a já jen ztěžka zadržovala smích. Ani ne za minutu jsem to však neudržela, protože se kanibal snažil postavit ale ujela mu noha a znovu sebou fláknul o zem. Smála jsem se jak divá a Jerome mě se zájmem pozoroval.

Když se Greenwood konečně postavil a očistil,  byl už konečně ticho. 

,,Tákže! Zpět k našemu plánu! Chceme vykrást jednu dobrou banku, dost napěchovanou penězi. Není to daleko, tak tři bloky od baráku. My už máme úkoly rozdělené, ale ty se toho zúčastníš také." ukázal na mě.

Těžce jsem polkla.

,,A co mám jako dělat?"

Jerome se potutelně usmál.

,,Odvedeš pozornost..."