Že by zábava?

387 15 1
                                    

Přesně jak jsem čekala, musím svést policistu. No nezní to bezvadně? Úplně se nemůžu dočkat, jak budu dělat před fízlama trapku! 

Jerome mě vyzbrojil (v případě, že by k něčemu došlo) a vysadil před zadním vchodem banky, kde bude hlídat policista. V Gothamu se prostě snaží být opatrní, i když jim to zatím nějak nevychází.  S ostatními se tím vchodem chtěli proplížit a všechny v bance překvapit, což mi na Jeroma nesedělo, protože on rád dělá věci ve velkém stylu. Plán je vzít co nejvíc peněz, nejlépe vše a pak vzít do zaječích. Bravo. Cenu za nejnudnější loupež roku, získává Jerome Valeska a Maniax! Pokud tedy Jerome něco nechystá.

A tak tady stojím za rohem domu a nacvičuju si ,,svůdné" řečičky. Psychicky na to nejsem vůbec připravená. Nikdy jsem nic takového nedělala, ale budu to prostě muset zkusit. Podívala jsem se přes ulici na naše auto. Jerome mi z okýnka nenápadně dával signál. Je čas...

Ladným krokem jsem přešla do uličky. Vlasy jsem si rukou jen prohrábla a mile se na poldu usmála.

,,Pane jo...Takový chlap s pořádnými svaly se často nevidí. Zvlášť ne tady v Gothamu..."

Naprosto mě ignoroval. To mě rozhodilo. Dělám to snad špatně? 

,,Musíte být určitě odvážný a-" ani jsem to nedopověděla a strážník mě přerušil:

,,Sice mi to velice lichotí slečno, ale nesmím se nechat rozptylovat, všude se tady poflakují vandalové, kteří by to určitě rádi zkusili hlavním vchodem." řekl přísně a nevěnoval mi ani jediný pohled.

,,Já se vám opravdu omlouvám...Jen jsem chtě-" v tu chvíli mě neskutečně začala bolet hlava. Zaskučela jsem a sesunula se k zemi. Policista mě chytl za ruku a postavil zpět na nohy. Nechal mě, abych se o něj opřela.

,,Slečno! Je vám něco? Co vás bolí?" vyptával se.

,,Hlava...strašně m-moc!" vzlykla jsem a chytla se hlavy.

,,Chcete, abych vám pomohl na pohotovost?" zeptal se.

,,Ne." nemohla jsem riskovat, že by mě někdo poznal. ,,Děkuji, ale spíš by mi udělal lépe doušek vody." Napít jsem teď opravdu potřebovala.

,,Dobrá, hned jsem zpět!" řekl policista a odběhl někam pryč.

Jen co zahnul za roh, naše auto přijelo blíž a z něj vyskákali Maniax. Jerome se u mě zastavil, ostatní běželi dovnitř.

,,Páni, musím říct, žes to zahrála opravdu dobře! Ten chlap předtím nehnul ani brvou." zasmál se Jerome.

,,Já to ale ne-"

,,Radši tu zůstaň, než se vrátí aby mu to nepřišlo podezřelé. Nechci, aby mi zkazil představení!"

,,Takže ty něco přece jen plánuješ?" optala jsem se.

,,Jistěže ano! Cos čekala?" ani nečekal na mou odpověď a vtrhl dovnitř za ostatními.

Pomalu jsem oddechovala. Hlava mě neskutečně bolela a svírala.

Monico! Monico! 

,,Co? Ne! Běžte pryč!"

,,Proč bych odcházel, vždyť jsem právě přišel a mám i tu vodu." Řekl policista, který se právě vrátil z obchodu.

Podal mi ji a já se zhluboka napila. Doufala jsem, že to přestane. Měla jsem neblahé tušení.

Stýskalo se ti po nás? Nám po tobě strašně moc, Monico!

,,Nechte mně být, prosím!" začala jsem brečet.

,,Proč? Děje se něco, slečno?" ptal se policista, teď už trochu polekaně.

Taková nuda Monico, proč se trochu nepobavíš?

,,Ne! Prostě ne!" vřeštěla jsem. Pak jsem utichla. Bolest přestala.

,,Víte, co?" přemýšlel policista.

Jako tenkrát...Pamatuješ? To byla zábava!

,,Zábava..." šeptla jsem. Během chvilky se mi rty začaly formovat do obrovského úsměvu.

,,Zavolám odborníka." vzal do ruky telefon. Pak si ale všiml mého úsměvu.

,,Slečno?"

Monico!

,,Zábava!" hlasitě jsem opakovala dokola. 

,,Sleč-" než stihl doříct slovo, vzala jsem si pistol a prostřelila mu hlavu. Všude stříkala krev a já se smála. Úžasný poct.

To je ale zábava! Chceme víc!

...

Pohled Jeroma

,,Kurva, těch je tu nějak hodně." ulevil jsem si při pohledu na banku plnou fízlů.

,,Dnes prý už někdo jednu banku vyloupil. Asi nechcou aby se to opakovalo tady." odtušil Aaron. 

,,Takhle mi ten plán opravdu nevychází! Je jich tu snad 30!" sykl jsem.

,,Tak možná to zkusíme někdy jindy. Přeci jen mají přesi-" Greenwod to ani nedořekl, když zadním vchodem hbitě proběhla Monica se zbraní v ruce. Oblečení i obličej měla od krve a mile se usmívala. Naprosto ignorovala nás čtyři, plus fakt, že mají poldové přesilu. Začala střílet do všech fízlů a většinou se trefovala. Na nic jsem nečekal a šel jí s ostatními pomoct. Zabili jsme je všechny a pár lidí taky, někteří leželi na zemi postřelení. 

Monica elegantně přešla až k pultu.

,,Poprosila bych penízky, ano?" promluvila jinak, než jsem ji znal.

Muž za pultem jen ustrašeně kývnul a dal jí nějaké klíčky. 

,,K čemu klíčky? My chcem prachy!" zařval kanibal.

,,Jsou od trezoru, zaostalče!" uchechtla se. 

Líbí se mi, když je taková...

...

Pohled Monicy

Jupí! To byla zábava!

To byla. Někdy si to zopáknem, ju?

Odemkla jsem trezor a nemohla uvěřit svým očím. Tolik peněz pohromadě! Kluci mě doběhli, mezitím co já jsem neodolala a skočila mezi prachy.

,,Juhů! Tohle je nejlepší den ze všech!!!"

Jerome se na mě s ostatními vyjeveně díval, ale pak se přidal taky...







Not Your Baby GirlKde žijí příběhy. Začni objevovat