Not Your Baby Girl

Volnost

,,Jak si vaše výsost přeje." zasmál se Jerome. Hodil po mně tašku.

,,Au! Co blbneš?" sykla jsem.

,,Musíš se převlíct, jinak nás chytnou. Chápeš? Kterej strážník vodí vězně na procházku takhle brzo ráno?" uchechtl se. Z tašky jsem vyndala dlouhý bílý plášť, košili, sukni a plastové brýle. Jak nenápadné...

,,Tak fajn, ale otoč se." nakázala jsem mu a otočila se od něj.

,,No to víš, že jo. Měl jsem určitě v plánu se na tebe čumět po tom, cos mě málem zabila..."

,,Hele, hele, nekaž si to, ok?"

Pak jsem se rychle oblékla a upravila. Jerome mě chytl za loket a vedl ven z cely. Pak mluvil něco o tom, že pokud někoho potkáme tak se s ním mám bavit o nějaké diagnóze jednoho strážníka, který byl napadený, či co...

Po nějaké chvíli se zase ozval.

,,Není tohle skvělej dárek k narozkám? Utýct z Arkhamu za pomoci krásnýho maniaka?"

,,To určitě, a jak vůbec víš, že -..."

Než jsem to dořekla, zpoza rohu se vynořil jeden policista.

,,Zlomená je klíční kost a také stehenní kost. Pak má ještě pohmožděnou ruku a chybí mu dva zuby, nejspíš mu je vyrazil tou ránou pěstí...-" vyblekotala jsem.

Strážník na nás jen kývl a šel dál. Hah, blbec.

Jen jsme se na sebe s Jeromem zakřenili a šli jsme dál...

Vyšli jsme zadním vchodem, kde na nás čekalo auto a v něm...Maniax.

Pospávali a ani si nevšimli,že už jsme dorazili.

,,Haló, Greenwoode! Zbuď se!" Křikla jsem mu do ucha. Trhnutím se probudil.

,,Jerome, proč s sebou bereme i doktorku?" Zeptal se nechápavě ,,Nemám náladu na-"

,,To jsem já ty idiote." Sykla jsem než to stihl doříct a sundala si brýle.

,,A-aha." Nastoupili jsme do auta a rozjeli se směrem k městu...

***

,,Hele, no a co se mezi váma dvěma vlastně stalo?" Zeptal se Aaron.

,,NIC!" Řekli jsme s Jeromem oba naráz.

,,Když myslíte..." uchechtl se Greenwood.

,,Nic ti do toho není, jen tak mezi námi..." zamručela jsem.

,,Doktorka má pravdu!" Řekl Jerome a zašklebil se, když jsem jej bouchla do ramene.

Zastavili jsme před starým barákem.

,,Taková barabizna..." řekla jsem.

,,Když tě hledá policie, nemůžeš si moc vybírat." Pokrčil rameny Greenwood a vydal se dovnitř. Všichni jsme jej následovali.

Vevnitř to nevypadalo zas tak špatně, zkrátka to tam vypadalo jako v normálním domě. Obývací pokoj, kuchyň a jídelna, koupelna a nahoře byly nejspíš pokoje.

,,Není to zas tak moc špatný, co?" Řekl Jerome a já přikývla.

Zatímco se oni koukali kolem, já šla hledat svůj pokoj. Bylo toho na mě už moc.

Nebylo z čeho vybírat, všechny pokoje byly stejné, ale já si vybrala největší (holky holt potřebují víc pohodlí).

Jen co jsem ulehla na rozvrzanou postel, otevřely se dveře a v nich stál Jerome.

,,Chceš něco...?" Ptala jsem se.

,,Třeba...Dík, nebo tak něco...?" Zamručel.

,,A za co?"

,,To jako vážně? Dostal jsem tě ven z Arkhamu." Přiblížil se ke mě.

,,A taky jsi mě dostal do něj." Opáčila jsem.

,,Snad se se mnou nechceš hned hádat. Navíc jsi zlobila..." Usmál se.

,,Běž. Pryč. Z mého. Pokoje!" Křikla jsem.

Došel až ke mně a pevně mě chytil za zápěstí.

,,A co když nechci..." zašeptal mi do ucha a mnou přejel mráz.

Nevím, co se se mnou stalo, ale začala jsem přivírat oči a přibližovat se k jeho ústům. K mému překvapení udělal to samé...

Tak jsem opět tady! Ano, žiju. Dnes je to kratší kapitola, snad se líbí. Co myslíte že bude s Mon dál...?