Not Your Baby Girl

Zmizel

,,Mon?" ozvalo se ,,To jsem já, Aaron."

Protřela jsem si oči a šla otevřít.

,,Co se děje?" zeptala jsem se.

,,Vím že si na něj asi naštvaná ale..." povzdechl si.

"...Jerome zmizel."

                                ***

Jerome

Všechno jsem slyšel. Stěny v tom baráku jsou tenký a já se po tom, co Aaron s Greenwoodem řekli Mon, cítil jako největší vůl.

Ano, měl jsem chuť ji zabít. Ale to bylo zvykem. Proto jsem jí tenkrát v tom sklepě tak ublížil. Ale nechtěl jsem ji zabít. A sám nevím proč.

Ten dům měl zadní vchod. Odtamtud jsem odešel trucovat tady, do večerky. Jsem tu sám, jedinou společnost mi tu dělá jedna mrtvola a pár flašek piva.

Dlouho jsem přemýšlel o tom co se teď děje. Od té doby co jsem pod jednou střechou s Monicou se dějou divné věci. Pro mě divné. Měním se. Kvůli ní. Ale ze mě žádného měkkého Jeromka neudělá. To teda ne!

                                ***

Monica

Nechtěla jsem ho jít hledat. Ale aby se vrátil zpátky, to jo. Chtěla jsem si s ním po dlouhém přemýšlení promluvit. Aaron to pochopil a tak se s Robertem vydali hledat sami. Věděla jsem, že je Jerome mamlas, takže by nás klidně i nevědomky mohl prozradit.

Ještě než odjeli, k nám přišla návštěva. Na dveře se ozvalo zaklepání a když jsem otevřela, vtrhla dovnitř jako velká voda štíhlá blondýna.

,,Hoši, kdepak je? Kde ji máte?"

Ze začátku jsem myslela, že už jsme prozrazení ale moje obavy vyvrátil až Greenwood.

,,Mon, tohle je Barbara Keanová. Pozvali jsme ji, aby na tebe dohlídla."

Barbařina ostrá očka se upřela na mě.

,,Ahoj! Jsem Barb."

Její lehce arogantní tón hlasu mě skoro odradil ale poté co kluci odešli jsem zjistila že zdání zřejmě v tomto případě klame.

Barbara byla milá, trochu zbrklá, ale rázem jsem pochopila proč.

,,Když mi Aaron s kanibalem řekli, že budu mít kámošku, okamžitě jsem vyrazila. S nima je strašná nuda." usmála se a sedla si na rozvrzanou pohovku.

,,Prej máš dneska narozky?"

,,Jo, jo to mám."

Barbara se znovu, ale tentokrát šibalsky usmála.

,,Co bys řekla na to, kdybychom se šly pobavit?"

                                ***

Aaronovi a Robertovi dlouho trvalo, než Jeromovi přišli na stopu. To, že jdou správným směrem poznali podle křiku a Jeromova smíchu, který se ozýval z jedné z opuštěných gothamských uliček.

Jerome se výborně bavil při terorizování dvou bezdomovců. Jeden z nich měl na hlavě jablko, byl přivázaný k okapu a zoufale se snažil vymanit z pevných pout, druhý měl už zřejmě prostřelenou nohu, ležel na zemi, řval a snažil se odplazit pryč, nicméně kdykoliv, kdy Jerome zaregistroval jeho pohyb, do něj silně kopl, což přidalo na bezdomovcově zoufalém křiku.

"Nešij sebou tak, nebo se netrefím." křikl Jerome na bezdomovce a smál se dál na celé kolo, ale Robert si všiml, že Jerome je tak trochu v jiném stavu, za což asi mohlo pivo z večerky, tím pádem by se nemusel trefit ani tak.

,,Jerome, vrať se s námi." řekl Aaron.

Ozval se výstřel a vyděšený jekot. Jerome zamručel a znovu namířil, protože kulka se zaryla do zdi.

,,Vždyť nás prozradíš!" domlouval mu stále Aaron a snažil se krotit Roberta, který se mlsně díval směrem bezdomovce, ležícího na zemi.

Druhý výstřel a prudký povzdech Jeroma, který si dobíjel zbraň.

,,Monica chce aby ses vrátil." zkusil to ještě Aaron.

Jeromovy oči se na něj upřely a i když se nedíval, vystřelil a bezdomovcovy křiky ustaly.

,,Tak fajn." řekl nakonec.

Dopil poslední doušek piva. Zadíval se na Greenwooda.

,,Pusť ho." řekl s lehkým úsměvem a poté oba sledovali, jak se Robert s chutí zakusuje do nebohého muže. Oba s úšklebkem ale za Aaronovým stála potřeba zvracet.

Doufám, že jsem potěšila další kapitolou ^_^