Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

10

Blíží se Vánoce. Za 1 měsíc, budeme s Lukem slavit poprvé tento svátek společně.
Ne, jako partneři.
Nechodíme spolu.
Jsme pouze přátelé.
Je to jediný člověk, kterému jsem řekl, co se doopravdy stalo.
Proč jsem to nenahlásil policii?
Nevím.
Stalo se to tak rychle, že jsem ani nepostřehl, kde jsem a co se děje.

,,Mám hlad."

Řeknu a odložím moji nově rozečtenou knihu na stolek přede mnou.

,,Já taky." 

Povzdechne si Luke a promne si oči.

,,Ale nechce se mi vařit."

Zafňuká a prosebně se na mě podívá.

,,Objednáme pizzu."

Navrhnu mu a pozvednu obočí. Natáhnu se pro mobil a nadiktuji jim objednávku. Hovor položím a natáhnu se zpět pro mou knížku.

,, Víš, že nemám rád houby."

Zamračí se bloďáček a já se ušklíbnu.

,,Minule jsi vybíral pizzu ty. Máš prostě smůlu."

Zazubím se na něj, načež zkontroluji čas.

Luke se postaví a já se na něj tázavě podívám. Začne pochodovat po místnosti s prsty mnoucími bradu a druhou rukou za zády. Najednou se zastaví a přejede mě očima. Zamyšleně mě pozoruje a já se nepohodlně ošiju.

,,Co bys chtěl k Vánocům?" 

Zamyšleně se mě zeptá. Pozvednu jedno obočí a postavím se.

,,Nenapadlo mě, že si budeme dávat dárky..."

Zkousnu si provinile spodní ret a oplatím mu zamyšlený pohled.

Blonďáček se zasměje a mávne rukou.

,,Však já už něco vymyslím."

Úsměv mu oplatím  a sednu si zpět na pohovku.

Náhle se ozve zvonek značící příchod námi již očekávaného ,,hosta" a s Lukem se na sebe významně podíváme.

Zasměju se.

,,To bylo rychlé, Luku."

Omlovám se za ten týden, kdy jste museli čekat na novou kapitolu😅🙏.
Moc nestíhám, zítra jsou Vánoce a mám toho teď moc.💕
Ale slibuju, že po Novém roce, se už budu snažit být stejně aktivní, jako předtím.
Jinak Vám přeji moc krásné svátky. Užijte si Vánoce a prázdiny a tímto se s Vámi loučím.❤❤

Vaše stále stejně veselá:❤
Haadej_kdo