Dneska je to trochu delší kapitolka, no😅 budu ráda za každý komentík! ^-^♡
,,Erene, co se děje?"
Zeptám se nervózně.,,Vyhrožoval jsi Lukovi, Levi?"
Naštvaně se na mě podívá.,,Ne."
Zamračím se.,,Nelži mi!"
Zakřičí a já ho propálím pohledem.
,,Nelžu ti."
Odpovím a skřížím ruce na prsou.Zakroutí hlavou v nechápavém gestu, vezme svůj mobil a opustí kuchyň.
,,Kam jdeš?"
Zeptám se ho, zatímco si obléká sako.,,Domů."
Odsekne.,,Slíbil jsi, že tu zůstaneš! Neříkej mi, že porušuješ sliby!"
Bolí mě hlava...,,Vždyť mi lžeš! Jednou... Jednou chci abys byl ke mně upřímný. Ale ne! Jediné co je s tebou spojené je jedna velká lež!"
,,Jak jako lež! Nelžu ti. Nikdy jsem ti nelhal!"
,,Jo?! A co to, kdy jsi tvrdil, že mě miluješ? To bylo jako co?! Unesl jsi mě jen proto, že jsi byl závislý na mém vzhledu. Vzhledu! To není láska, a když to není láska, co to teda je?!"
Vyprskne na mě a otočí se s úmyslem opustit můj byt.
Chytím ho za zápěstí a přitáhnu ho zpátky.,,Hele... Máš pravdu. Ze začátku šlo, jen o vzhled, ale pak už ne! Já jsem tě doopravdy miloval a ani nevíš, jak je mi něco takového líto! Já se to snažím napravit, ale ty mi prostě nedáš šanci! Plazil jsem se před tebou, vystavil se veřejnému ponížení, abys mi odpustil! Víš vůbec, jak je to hrozné, nevědět, co mám od tebe očekávat?! Já... Už nevím. Řekni mi, co mám udělat a já to udělám! Proč se musíš neustále chovat, jako malé dítě, které neví, jaké má priority a co vlastně chce?! Přestaň si s tímhle zahrávat, nejsem žádný pitomý experiment! Kdybys mě jednou poslal do háje. Odešel bych. Nechal bych tě s vědomím, že jsem ztratil jedinou osobu, na které mi kdy záleželo. Nechal bych tě jít a sám bych žil svůj život. Já... Nevím, co chceš, jsem zmatený a zamilovaný. Ale řekni mi, že mě tu nechceš, ať tě nechám být a přísahám ti, že tě už nebudu nikdy otravovat. Ale nemůžeš mi neustále dávat malé naděje a pak mi je zase brát. Ničí mě to... Už to nezvládám. Miluji tě srdcem i duší a jestli jsi ochotný dát mi další šanci... Nezklamu tě... Takže, jestli je tady opravdu nějaká, naděje, že bys mi mohl doopravdy někdy odpustit, musím to vědět a pokusím se ze sebe vydat to nejlepší, Erene."
ČTEŠ
Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔
FanfictionByl jsem donucen začít úplně od začátku. Bylo mi jasné, že pro mě není možné vrátit se zpět k normálnímu životu. On mi sebral tu možnost. Sebral mi tu možnost být normálním člověkem a mě došlo, že mi ji už nikdo nevrátí. Nemohl jsem přestat myslet n...