Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

51

S prudkým trhnutím se posadím.
Je mi horko a srdce mi bije, jako kdybych uběhl maraton.
Byl to... Sen?

Ne... To nebyl sen. To byla vzpomínka.
Schovám si hlavu do dlaní, abych se trochu, uklidnil, načež se rozhlédnu kolem sebe.
Jsem u Leviho v bytě.
Podívám se na něj. Jeho bouřkové oči jsou zavřené a hrudník se mu pomalu a klidně nadzvedává.
Pousměju se a prsty ho pohladím po tváři.

Kolik tak může být hodin?
Po půlnoci určitě.

,,Erene?"
Zeptá se mě chraplavým a unaveným hlasem.
Mírně se nadzvedne na pravém loktu a starostlivě mě přejede pohledem.

,,Proč nespíš?"
Zeptá se, když mu neodpovídám a já se jen usměji.

,,Veselé Vánoce, Levi."
Věnuji polibek na čelo a propletu si s ním prsty, načež se k němu co nejvíce přitisknu.
Chvíli ještě mlčí, jakoby očekával, že řeknu něco víc, ale když se k tomu nemám, tak se uvolní.

,,Veselé Vánoce, Erene."