Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

55

Takto to jde celou dobu. Za Levim chodí lidi a on se s nimi s mírným úsměvem zdraví a ptá se je jak se jim daří. Já prostě stojím vedle něj a sem tam se zapojím do konverzace. Co si na tomhle mám užít? Je to prostě firemní akce a já jsem tady jako páté kolo u vozu.
Najednou k nám přiběhne Hange.
Poprvé za celý večírek se upřímně usměju a pustím se s ní do řeči.

,,Jak se cítíš, Erene?"
Zeptá se, když si všimne mého napjatého postoje.
,,Mohlo by to být lepší, řekl bych... Cítím se tady navíc, když pro firmu ani nepracuju."
Odpovím popravdě a zabodnu svůj pohled do země.
Hange se zasměje a já nechápavě zvednu zrak.

,,Nemáš proč být nervózní, zlato. Nejsi tady jediný. Teda... Většina lidí tady někdy spolupracovali, nebo jsou zde zaměstnaní na plný úvazek, ale věř mi. Není to nic neobvyklého."
Úlevně si povzdechnu.

,,To jsem opravdu rád. Hned se cítím líp."
Všimnu si, že Levi odchází s nějakým mužem směrem k občerstvení.

,,Nicméně, když už jsi tady, ráda bych tě seznámila s mým nadřízeným. Toto je pan Salywood."
Pokyne s širokým úsměvem za mě. Otočím se a srdce mi vynechá několik úderů.

A všechno hned začne dávat smysl.

,,Jak ses měl v práci?"
Zeptám se ho a tázavě pozvednu obočí.
,,Nic moc. Ta kráva Zoe, zase zapomněla vyplnit ty formuláře."
Překvapeně svraštím obočí.
,,Já si myslel, že se měli odevzdat před dvěmi týdny."
Zamračí se a dál se věnuje vybírání střepů.
,,Jo, mělo. A teď to mám na triku já, protože pracuje pode mnou. Divím se, že jsem ji ještě nevyrazil."

,,Jasně. Dneska tady budu do začátku večírku. Potřebuji vyřídit nějaké formuláře pro mého úžasného nadřízeného. Zase mě buzeruje za něco, za co ani nemůžu, takže..."

Vysoký muž s blond vlasy ke mně natáhne ruku, přičemž mě hypnotizuje očima.

,,Těší mě, Erene."