Pokrčí rameny.
,,Nenapadá mě jediný důvod, proč bys nemohl bydlet tady."
Vysvětlí a já vyvalím oči.,,C-cože... Ale už jsem ti způsobil dost problémů, nechci být na obtíž..."
Vysvětlím, ale on se jen pousměje.Nakloní se ke mně a dá mi pusu na rty, pak na tvář a na čelo.
,,Nikdy nejsi na obtíž."
Řekne jednoduše a obejme mě.Zčervenání až za ušima a schovám mu tvář do hrudi.
,,Máš jen ten batoh? Nic jiného?"
Zeptá se a já zakroutím nesouhlasně hlavou.,,Mám ještě nějaké oblečení u Luka, ale vracet se tam odmítám."
Posmutním.Chápavější přikývne.
,,Vážně ti to nevadí?"
Zeptám se nejistě a on zakroutí hlavou.,,Nemáš hlad? Spal jsi celé odpoledne."
No jo vlastně... Od večeře jsem nic nejedl...,,Abych pravdu řekl..."
Zasměju se a nervózně si projedu prsty vlasy.,,Ohřejí ti to jídlo."
Oznámí a vstane i s talířem.,,M-Můžu se tady... Osprchovat?"
Zeptám se a nejistě se postavím.,,Jasně. První patro, druhé dveře nalevo."
Oznámí a já se odeberu řečeným směrem.,,Díky, Levi."
ČTEŠ
Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔
Fiksi PenggemarByl jsem donucen začít úplně od začátku. Bylo mi jasné, že pro mě není možné vrátit se zpět k normálnímu životu. On mi sebral tu možnost. Sebral mi tu možnost být normálním člověkem a mě došlo, že mi ji už nikdo nevrátí. Nemohl jsem přestat myslet n...