Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

46 - Leviho pohled

Ozve se bouchání na dveře.
,,Už jdu."
Ohlásím otráveně, načež se ozve bouchání znovu.
To nemůžu ani normálně uvařit oběd? Odvážu si zástěru a vypnu plyn na plotně.
Zase zabouchání.

To nemůžou 10 sekund počkat?!
Dojdu ke dveřím a prudce je otevřu.

,,Jaký bastard za-"
Eren se mi vrhne kolem krku, až se zakymácím.
,,Co to sakra..."
Pozvednu obočí a odtáhnu ho od sebe, načež se zarazím, když se mi naskytne pohled do jeho smaragdových očí, plných slz.

Z úst se mu vydere další vzlyk a já si všimnu, že má vedle sebe batoh, plný věcí.
Snaží se ze sebe vydat smysluplnou větu, ale kvůli slzám a vzlykům se mu to nedaří. Navíc na sobě nemá ani bundu, ale jen tričko. To musel vyběhnout přímo z bytu.

,,Počkej."
Řeknu mu jednoduše a vezmu ho do náruče. Chytí mě za čistě bílé tričko a opět nechá svým slzám průchod.
Vezmu do jedné ruky jeho batoh, který položím vedle botníku a zavřu za ním dveře.
Donesu ho do obýváku a opatrně ho položím na pohovku.
Odmítá se mě pustit, takže si sednu k němu a on se mi uvelebí na klíně. Začnu ho konejšit a vískat ve vlasech.

Za chvíli se ztiší a začne jen potichu oddechovat.
Asi usnul vyčerpáním.
Opatrně ho položím a přikryju ho dekou.

Odpočiň si, Erene.