,,Já... Musím jít domů. Uvidíme se odpoledne?"
Zeptám se, zatímco si oblékám své sako. Asi mi bude zima, ale to nevadí.,,Ano."
Odpoví a přistoupí ke mně, načež mi věnuje jemný polibek na rty.,,Ahoj."
Rozloučím se a vyjdu z domu. Je to zvláštní. Ještě včera jsem ho podezříval, že vyhrožoval Lukovi a dneska? Dneska spolu chodíme. Je to skvělý pocit.
Nelituji toho.Kráčím městem. Sníh už tu ani moc není, přesto je ale opravdu zima. Nedivím se tomu. Výpary z aut a továren dávno zabránili tomu, aby zde sněžilo nějak víc.
Lidé nesou své tašky a kufry. Nejspíš jdou do práce. Nemají ani ten čas podívat se kolem sebe a říct si, jak je dneska hezky, když zase svítí sluníčko.
A já jdu v mém novém obleku, který mi koupila Chloe do domu, kde se mě chystá zabít muž, kterému vděčím za svůj život.Není to ironie?
Nevím, jak mu to mám vysvětlit. Mám říct... Že je to můj... Přítel, kamarád, kolega?Co ti mám říct, Luku?
ČTEŠ
Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔
FanfictionByl jsem donucen začít úplně od začátku. Bylo mi jasné, že pro mě není možné vrátit se zpět k normálnímu životu. On mi sebral tu možnost. Sebral mi tu možnost být normálním člověkem a mě došlo, že mi ji už nikdo nevrátí. Nemohl jsem přestat myslet n...