Lovecké Kroniky: Z deníčku Duhy a Opalovacího Krému

Zápis Osmý

„No tak úplně jsme se asi vykousli, mě totálně líbal přes tu roušku, co nosím," začal se upír rozčileně obhajovat, ale protože se mu hlavou začínaly honit nevhodné myšlenky na to, jaké by to bylo, kdyby mu Kyry tu roušku vyhrnul a oni se doopravdy vykousli, a zase začínal ve tvářích rudnout (a oko mu začínalo svítit), jen si odfrkl, založil si ruce na prsou, s výrazem a la "já vás o ničem přesvědčovat nemusím, trhněte si", a naštvaně zíral na podlahu. Po asi pěti sekundách tichého trucování dodal: „A hoďte k tomu nákupu zbytek těch cigaret, co máte za pultem."

Ženská se jenom potutelně ušklíbla ve stylu "Říkej si, co chceš, stejně ti nevěřím ani jedno slovo", ale k nákupu skutečně přihodila zbylé krabičky cigaret. Potom vše mlčky namarkovala a oznámila cenu, jež byla sakramentsky vysoká na to, co se v obchodě nacházelo a co si lovci koupili. Kyry se ale rozhodl nijak neprotestovat, protože opravdu potřeboval nějaké normální jídlo... A taky jej honila mlsná a zmrzlina vypadala až příliš lákavě na to, aby ji tam nechal.

Podupával nervózně nohou a čekal, až to Kyry zaplatí - když tak udělal, posbíral co nejvíc věcí z nákupu (především svoje cigarety) a vydal se s hlasitým "SBOHEM" ke dveřím, a pak ven, kde čekal na Kyryho, u kterého doufal, že se tam nebude dál vykecávat a bude jej se zbytkem nákupu následovat.

Ještě se na okamžik zdržel, aby se mohl prodavačky přeptat, jestli náhodou neví, kdy se teenageři na hřbitově scházejí, ale ta jej nepřímo poslala do háje, že si rozhodně zápisy do kalendáře nevede a že její manžel se o tomhle zmiňuje jenom občas. Takže raději s povzdechem opustil obchod, před nímž si rozbalil ledňák a velice bravurně jej deepthroatnul, chvíli jej žužlal v puse a nakonec jej zase vytáhl.

S neeticky otevřenou hubou Kyryho pozoroval a byl v tu chvíli fakt rád, že má zakrytou pusu rouškou, protože úplně viděl, jak by tím mladšího zase pobavil. „A ty se div, když ti říkají, že jsi homosexuální..." zamumlal a vydal se směrem, kudy tušil, že se dostanou zpátky k hotelu. „Hádám, že teď půjdeme na pokoj hodit ty věci, a paaak... Podívat se na ten hřbitov? Nebo tam chceš jít až někdy dýl?"

Na homosexuální narážku nebral žádný zřetel a raději si dál pochutnával na zmrzlině. - Teď už ovšem v trochu normálnějších mezích. „Ano, viděl bych to, že teď zaneseme věci na pokoj... Ale s tím hřbitovem... Stejně tam teď ti pseudo satanisté nebudou... Ale na druhou stranu... Můžeme to tam jít obhlédnout, abychom měli představu o okolí a mohli naplánovat další postup."

„Jo, to zní chytře," přikyvoval, a pak tónem největšího zoufalce pod sluncem dodal: „A mohli bysme se tam z vědeckých důvodů vykousnout, jen abysme si ověřili, jak moc ten chlap nesnáší teplouše, hAHA," zakončil to hysterickým smíchem, ale pak radši zmlkl, protože už sám ani nevěděl, jestli to myslel jen jako blbý vtip, nebo napůl vážně.

Překvapeně, s pozvednutým obočím, pohlédl na upíra, načež potřásl nesouhlasně hlavou... I když ve skutečnosti se jenom snažil zahnat vtíravé myšlenky pryč z podvědomí, protože mu bylo jasné, že by to nemuselo dopadnout dobře. „Opravdu si chceš proti sobě poštvat další osobu?" zamumlal s povzdechem a raději se věnoval lízání zmrzliny. „Nevím, jestli máš ve zvyku si na každém místě, kam se dostaneš, dělat nepřátele... Ale já tomuhle přístupu teda zrovna dvakrát nefandím."

„Já nemůžu za to, že mě lidi nemají rádi," pokrčil ledabyle rameny. „A budu radši, když se nade mnou budou všichni ošklíbat, než abych se musel přemáhat a chovat jako nějaká puťka." Konečně vylezli zase na hlavní cestu, kudy původně šli, než upír zabočil do té divno-uličky. „A navíc je to nuda, být ke každému slušný."