„To mi teda povídej," povzdechl si Kyry, když si převzal mobil od stínu vracejícího se do klasické neživé podoby. „Začínám mít takový zlý pocit, že se nám tady rozvíjí podklad pro nový případ... Možná bychom na ni měli dát trochu pozor... Pokud nám teda zbude na to nějaký čas." Pomalu stoupali do schodů k jejich pokoji, pořád debatujíce o předchozím zážitku.
„No... Ale docela by mě zajímalo, proč chtěla za Brianem. Jako... Ti dva zrovna nevypadají, že by spolu něco měli mít... Nebo on s tebou o té holce nějak mluvil?" zeptal se Maverick, když už byli v pokoji a seděli na posteli. „Že by jí, já nevím, třeba dealoval herák? Protože ona docela vypadala, jak kdyby měla absťák po nějaký droze."
Jenom lehce pokrčil útlými rameny. „Vážně se ptáš špatné osoby... Vím jenom to, že když jsi zmínil její jméno, Brian na to lehce zareagoval, ale to bylo všechno." Vyhoupl se do stoje, aby si mohl skočit pro netbook, k němuž hned připojil svůj telefon, aby mohl přetáhnout fotky oněch run z jezírka. „Celé tohle město by se dalo charakterizovat jako jeden obrovský otazník... A když pátráš po odpovědích, akorát dostaneš víc otázek."
„V tom případě by mi zajímalo, proč sem posílali zrovna mě, vzhledem k tomu, že v organizaci neustále od všech slýchám, že jsem prý debil," odvětil upír. „Protože tady v tom případě je zakomponovaného tolik přemýšlení a tolik otázek, že mi na to přestává stačit mozková kapacita a nejradši bych se na to vysral."
„Možná tě sem poslali proto, že ví o tvojí vášni ke smrti a volnočasové aktivitě aranžování mrtvol," ušklíbl se mladší, zatímco kurzorem myši najel na ikonku lovecké organizace obtočenou znakem pro nekonečno, pod níž bylo napsáno E.tE2.0. Sotva tak učinil, začala na celý pokoj hrát písnička "Sexy, Naughty, Bitchy Me", přičemž se spustil speciální lovecký program.
Zíral Rosenwillovi přes rameno, a když slyšel zvuky, které počítač začal vydávat, pobaveně se ušklíbl. „Jak profesionální," prohlásil sarkasticky. „I když, já mám hovno co říkat."
Netrvalo to ani půl minuty a obrazovka změnila tapetu na velmi esteticky vypadající fotku nějaké mlhoviny, jejíž název ani jeden z dvojice pravděpodobně neznal. A hned poté se objevila vcelku roztomilá loli v opravdu velikém rozlišení. Vlasy měla sestřižené na mikádo, přičemž pravou polovinu účesu měla černou a levou křiklavě růžovou. (Nutno podotknout, že oční stíny měla ve stejných barvách, ale naopak prohozené.) Na tvářičce jí pohrával arogantní úšklebek, zatímco si měřila Kyryho od hlavy až k patě svýma očima; pravým růžovým a levým sytě fialovým. K jejímu outfitu by se dalo říct jen to, že se skládal z růžového crop topu s lomeným nápisem "Fuck/Love you", černých kraťásků a modrých podvazků, které ovšem mizely do ztracena... Ostatně jako celé její útlé nožky, které se rozpixelovávaly a napojovaly se na zdrojový kód. „Ahoj E.tE," prohodil jejím směrem Rosenwille. „No nazdar, Duho," zakřenila se loli, přičemž luskla prsty a vedle ní se objevil královský trůn, na něž se rozvalila jako císařovna vládnoucí celému světu. „Copak žádáš od jejího veličenstva? Padni na kolena, popros a možná tě vyslyším... Možná..." Na tohle Rosenwille nijak nereagoval a raději pokračoval: „Potřeboval bych, aby ses podívala na pár fotek-" „No, jestli jsou to fotky tvého čůráka, tak ty si strč do prdele... Ostatně jak to děláš vždycky," ušklíbla se ďábelsky Eternity. Její roztomilý hlásek vytvářel skutečně enormní kontrast s její mluvou a celkovým vyjadřováním.
„A tohle je kurva co," zadíval se upír na Kyryho. „To je ta lolina, co nám má pomoct s těma fotkama? Vždyť je to ještě otravnější než Henrietta, a to to běží tak půl minuty," začal se rozčilovat, aniž by mu seplo, že jej dívenka na ploše počítače může asi velice dobře slyšet.
ČTEŠ
Lovecké Kroniky: Z deníčku Duhy a Opalovacího Krému
HumorŽijí mezi námi, avšak my o nich nemáme ani to nejmenší tušení. Zaručují nám bezpečí a klidné spaní, ale my jim nikdy nemáme šanci poděkovat. Říkají si lovci... A my si při zaslechnutí názvu jejich řádu klepeme na čelo, protože zkrátka nevěříme. Al...