I met you (part 1)

14

Došla jsem domů, teďka často chodím k rodičům (hlavně na víkendy) protože na kolejích je hrozný hluk a placená wifi. Skopla jsem boty a chtěla jsem vyjít nahoru, ale zastavila mě ruka mého otce. Drtil mi rameno a tvářil se strašně naštvaně, stejně jako mamka stojící za ním. Nevěděla jsem, co se stalo, ale dostala jsem strach. V tom mi najednou otec vrazil takovou facku, že jsem spadla na zem. Zatočila se mi hlava a matka do mě kopla.

,,Proč?" vyklouzl mi vzlyk ze rtů.

,,Ty se ještě ptáš ty děvko? Co si sakra provedla Shawnovi? Mysleli jsme, že se dáte dohromady a ne, že mu znova zdrhneš a ublížíš. Víš, jak je slavný a kolik má peněz?" dořekla a znovu do mě kopla. Otec chtěl ještě něco říct, ale zvedla jsem se.

,,Co si to sakra dovolujete?" zakřičela jsem na ně. ,,Shawna miluju, na peníze kašlu. Co se to s vámi kurva stalo? Myslela jsem, že mě máte rádi! A i kdyby, to mě musíte hned mlátit?" řekla jsem dost naštvaně. Slzy už mi tekly proudem, a proto jsem neviděla důvod strašné bolesti na krku. Jako kdyby mě tam šlehl rozpálený bič. Druhá rána přes rameno mě srazila na zem a já stihla dát ruku před obličej, než se ozval další švih. Uvědomila jsem si, že je to pásek, v kurzu sebeobrany řekli, že bych ho měla nějak zablokovat. proto jsem při příštím šlehu natáhla ruku a zkusila se ho chytit. Bohužel mi slzy zabránily vidět pořádně, a proto jsem cítila obrovskou bolest na tváři. Síla švihu mě donutila se stočit do klubíčka a snažit se přečkat útok.

Asi jsem bolestí omdlela, protože jsem se probudila v předsíni na zemi. Celé tělo mě pálilo jako nikdy a stěží jsem se zvedla. Pomalu jsem vyšla schody a potichu zamkla pokoj. Vešla jsem do koupelny a svlékla jsem se. Panebože. Přes celé tělo jsem měla viditelné rýhy od pásku, musely to být rány, zvlášť, když jsem byla oblečená. Tam, kde se protínalo více šlehanců byla zaschlá krev. Nemohla jsem se na to dívat, proto jsem radši vlezla do sprchy. Rychle jsem ze sebe smyla krev, hrozně to štípalo. Chtěla jsem všechny ty věci napravit, vysvětlit to Shawnovi, ale tohle nejde. Vylezla jsem a uviděla jen svou tvář. Přes celou tvář a nos se táhl krvavý pruh, díky kterému jsem měla i veliký monokl a rozbitý ret. Rychle jsem se odvrátila a oblíkla se do pyžama. Lehla jsem si a nechala se unášet spánkem a hudbou z telefonu.

...

Ahojky, dneska asi vydám ještě jednu kapitolku, takže mi dejte půl hodinky:) Taky se omlouvám za škaredou část, ale nemám nejlepší náladu a tímhle to vybíjím:/.. ILY