I met you (part 1)

16

POHLED CHAR

Vzbudila jsem se v pokoji. Moc jsem se nemohla hýbat, bolelo mě celé tělo. Deja vu.. (dežaví:D) Nakonec jsem se spokojila s tím, že jsem si stoupla a pomalu se doploužila do koupelny. Moc si na včerejšek nepamatuju, vím, že jsem přiběhla a matka se na mě vrhla, pak se přidal i můj otec a začali mě mlátit. Spustila se mi z nosu krev a pak už si pamatuju jen můj křik a bušení na dveře. Všechny momentální pocity ze mě ale vyhnala sprcha, protože to strašně štípalo.

Vylezla jsem a zabalila se do ručníku, sice jsem se bála, ale nakonec jsem nahlédla do zrcadla. Málem jsem omdlela, k roztrženému rtu s monoklem a šlehancem se ozdobila i druhá půlka obličeje. Od oka až do půlky tváře se táhla velká vybarvující se modřina. Byla jsem si jistá, tohle musím nějak zamaskovat. Co kdyby mě potkal Shawn a uviděl mě znova bez kapuce, to by nedopadlo dobře. Nakonec se kouknu i na zbytek těla a na chvíli mě zaujme barevnost modřin. Od temně černé přecházejí až po žluto-zelenou. Chvíli se prohlížím a nakonec vyhodnotím, že na tom jsou nejhůře žebra, protože tam mám šlehanec páskem a kolem něj zabarvující se modřinu po dnešním nakopnutí. Začnu zhluboka pro uklidnění dýchat, jenže píchavá bolest mi to rychle přeruší.

POHLED SHAWNA

Další den ráno jsem vstal s úsměvem. Už dneska se jí zeptám, jestli nemůžeme být aspoň kamarádi. To, co se stalo včera vypustím, zdálo se mi to. Nezdálo, máš tolik důkazů a nevidíš je! Okřiklo mě moje podvědomí. Jo, možná vám to přijde divné, ale já tomu prostě odmítám věřit! Vždyť je znám od malička. Tohle by nikdy, opakuju nikdy neudělali, navím, jejich vysvětlení celkem dávalo smysl... Takže od teď je to v pořádku.

Kdybych jen věděl, co mi moje naivita způsobí.

...

Ech, po dlouhé době kapitolka. Ale, Vánoce, Silvestr, určitě to každý zná :). Každopádně si přečtěte mou zprávu, za chvíli vyjde na profilu! A možná stihnu ještě druhou kapitolku, i když je 12 hodin v noci :D. ILY